Biodiverzita v suchozemském prostředí
Jedním z našich nejdůležitějších úkolů je zvyšování biodiverzity v pražské přírodě. V Praze najdeme překvapivé množství různých typů přírodních stanovišť se specifickou faunou a flórou. Některá však v minulosti utrpěla značné škody vinou změny užívání lokality anebo zanedbáním údržby. Snažíme se proto tento stav napravit – opečovávat a aktivně vytvářet stanoviště pro různé druhy živočichů a rostlin. K tomu patří také odstraňování náletových dřevin a invazních druhů rostlin.
Pestrosti pražské přírody svědčily tradiční způsoby hospodaření, které vymizely v druhé půli 20. století. Přikláníme se proto opět k plužinovému hospodářství na pozemcích o malé výměře, a vybrané louky a stepi vypásáme stády dobytka s cílem přirozeného přechodu extenzivně obhospodařované kulturní krajiny ve volnou přírodu.
Pestrou mozaiku různých prostředí doplňujeme drobnými útvary, které slouží jako úkryty a zimoviště hmyzu, malých zvířat, ptáků a rostlin.
Mrtvé dřevo
Nespočet organismů je vázáno na staré odumírající stromy, tzv. mrtvé dřevo – počínaje houbami přes hmyz, ptáky až k netopýrům či veverkám. Dutiny starých stromů jsou vyhledávanými úkryty ptáků, plazů a malých savců, tlející kmen hostí všechna vývojová stádia různých druhů hmyzu. Mnohé druhy jsou vázané na konkrétní dřevo v určitém stupni rozkladu a není-li k dispozici dostatek takového dřeva, druh může z lokality zcela vymizet.
Broukoviště
Tam, kde není dostatek přirozených úkrytů pro hmyz, pomůže broukoviště. Různě seskupené části velkých kmenů a větví vytvoří sestavu nestejně velkých děr a štěrbin, které si brouci snadno najdou. A nejen brouci – i hadi, ještěrky a malí pěvci. Velké broukoviště, jako je například to v Satalicích, je zároveň i dětským hřištěm a nepřehlédnutelným prvkem v lokalitě. Mnohá nenápadnější broukoviště mohou být tvořena menšími větvemi a klacíky. Budou vyhovovat zase jiným druhům hmyzu - čmelákům, lesním včelám apod.
Hadníky
Nerušené stanoviště potřebují i hadi, v případě pražské přírody jsou to nejčastěji užovky (u. obojková, u. hladká), slepýši (s. křehký), a tam, kde hadník obsahuje písek, také ještěrky (j. obecná).
Hadník je ohrazený prostor připomínající kompost, v němž se střídají vrstvy větviček a dalšího organického materiálu. Shora je krytý vrstvou kartonu nebo pevnějšího technického textilu. Do děr vytvořených mezi větvemi plazi zalézají a hnijící kompost je jim zdrojem tepla pro snůšky vajec. V blízkém okolí by měl být dostatek kamenů, na nichž se hadi rádi vyhřívají. Spolu s užovkami sdílí hadníky i různé druhy mnohonožek, svinek, ploštic a dalšího hmyzu. Někde se daří také zmijím (z. obecná), proto raději hadníky nerozebírejte. Naopak, v okolí hadníků pšenka nekvete hlodavcům – myši a hraboši jsou oblíbenou hadí kořistí.
Písčité duny a suché zídky
Rostlinám a živočichům oblibujícím suchá teplá stanoviště je potřeba vyjít vstříc navršením písčité duny či stavbou suché zídky. Stačí jen drobná struktura a vytvoří se tím biotop a dočasný úkryt pro hady a ještěrky i několikero druhů pavouků. Ještěrky do písku rády hloubí úkryty pro své snůšky, proto pozor, abyste je omylem nevyhrabali.
Mozaikovitá seč a pastva
Důležitým manévrem při ochraně rostlin a hmyzích populací na loukách a stepích je tzv. mozaikovitá seč. Spočívá v tom, že lokalita není posečena celá najednou v krátkém čase, ale jsou schválně ponechány některé úseky neposečené. Tím se poskytne čas různým druhům bezobratlých dokončit svůj vývoj a rostlinám vysemenit se. Neposečené rostliny slouží i jako potrava a úkryt drobným živočichům.
Diverzitu na loukách významně zvyšuje i pastva hospodářských zvířat. Jednak zvířata vypásají nežádoucí náletové dřeviny, kopyty rozrušují povrch a připravují tak půdu mnoha druhům rostlin, které by se jinak neprosadily, ale také se za jejich trusem stahuje velké množství hmyzu a tedy i ptáků, kteří se jím živí.
