Litovicko-Šárecký potok vyhodnocení do 2006
ZHODNOCENÍ (ve "dvouletkách")
Kvalita vod v profilech byla vyhodnocována po dvouletích - 2000-2001, 2002-2003, 2004-2005.
Všechny hodnocené profily byly v období 2000 - 2005 zažazeny podle skupiny obecných, fyzikálních a chemických ukazatelů do nejhorší, tj. V. třídy klasifikace tj. velmi znečištěná voda. Toto zatřídění bylo u všech profilů způsobeno díky parametru celkový organický uhlík (TOC) a u profilu "před Strnadem" i díky vysoké hodnotě fosforu, amoniakálního dusíku a nerozpuštěných látek.
Ze skupiny specifických organických látek byl stanovován v tomto období pouze chloroform. Dle tohoto parametru mohl být do třídy II. - čisté vody zařazen pouze profil "pod Jívinami".
Dle skupiny kovů a metaloidů byly sledované profily zařazeny do třetí třídy (znečistěné vody).
Z hlediska parametru termotolerantní koliformní bakterie byl pouze profil "pod Džbánem" zařazen do třídy I.
V období září 2000-2001 byl tok před nádrží Strnad zařazen do V. třídy kvality vod z důvodu vysoké hodnoty amoniakálního dusíku a celkového fosforu, což poukazuje na zemědělskou činnost v okolí toku, nebo nefunkční čistírnu odpadních vod. Za nádrží Jiviny se kvalita o třídu zlepšila – IV třída. Další zlepšení na třídu III. následovalo za VD Džbán. Kvalita vody před zaústěním do Vltavy už ale zase patřila do IV. třídy a to jen z důvodu vysokého parametru nerozpuštěných látek.
V období září 2002-2003 byl tok před nádrží Strnad zařazen do V. třídy kvality vod z důvodu opět vysoké hodnoty amoniakálního dusíku, celkového fosforu, nerozpuštěných látek, celkového organického uhlíku a zinku, což opět poukazuje na zemědělskou činnost v okolí toku, nebo nefunkční čistírnu odpadních vod. Za nádrží Jiviny se kvalita zlepšila ve všech parametrech o třídu, ale ukazatel celkový organický uhlík řadí tok celkově do V. třídy. Zlepšení v tomto parametru nebylo zaznamenáno ani za VD Džbán ani dál po toku až k ústí do Vltavy.
V období září 2004-2005 byl tok před nádrží Strnad zařazen do V. třídy kvality vod z důvodu vysoké hodnoty amoniakálního dusíku, celkového fosforu a celkového organického uhlíku, což poukazuje na zemědělskou činnost v okolí toku, nebo nefunkční čistírnu odpadních vod. Za nádrží Jiviny se kvalita zlepšila ve všech parametrech o třídu, ale ukazatel celkový organický uhlík řadí tok celkově do V. třídy. Zlepšení kvality toku na IV třídu bylo zaznamenáno před vtokem do VD Džbán, je možné že tato změna nastala už za Libockým rybníkem. Další zlepšení následuje za VD Džbán, který zlepšil všechny sledované ukazatele až na vodivost. Kvalita vody před zaústěním do Vltavy už ale zase patřila IV. třídy a to jen z důvodu vysokého parametru celkový organický uhlík. Je pravděpodobné, že ke zhoršení kvality může docházet už na soutoku s Nebušickým potokem.
Z uvedeného vyplývá, že mezi parametry řadící profily do IV. a V. třídy patří především celkový organický uhlík, vodivost, celkový fosfor a amoniakální dusík.
Podle počtu sledovaných ukazatelů, které splňují imisní limity dle NV 61/2003 Sb je patrné, že nejlepší kvalita vody je za nádrží Džbán a to v celém sledovaném období.
Druhým „nejčistším“ profilem Litovicko-Šáreckého potoka je ústí do Vltavy, kdy v letech 2004-2005 splňovalo imisní limity dokonce 20 z 21 sledovaných ukazatelů!
Obecně lze shrnout, že retenční nádrže Strnad a Jiviny zhoršují ve všech sledovaných obdobích obsah rozpuštěného kyslíku v odtoku, ale zároveň snižují i koncentrace dusíku a fosforu a zlepšují tak kvalitu vody v těchto parametrech o jednu třídu. Obojí poukazuje na zřejmě čilý život v těchto nádržích v posledních čtyřech letech, kdy je část živin spotřebovávána a v tkáních odumřelých organismů ukládána na dně nádrží.
Z analýzy dále vyplývá, že vodní nádrž Džbán zlepšovala v letech 2000-2001 všechny sledované parametry kromě dusičnanového dusíku a hořčíku, které byly na odtoku z nádrže nepatrně horší. V letech 2002-2003 opět docházelo ke zlepšení všech parametrů kromě hořčíku a zároveň se nepatrně zvedla na odtoku průměrná teplota – o cca ¾ stupně celsia. V období 2004-2005 docházelo k nepatrnému zhoršení parametrů nerozpuštěné látky, dusičnanový dusík, železo, hořčík a absorbovatelné organické halogeny.
Za období srpen 2002 až červen 2006 bylo nahlášeno celkem 8 havárií. U žádné z nahlášených havárií nebylo shledáno její promítnutí do celkové kvality vody v potoce.
Událostí, která výrazně (ale krátkodobě) ovlivnila většinu ukazatelů kvality vody, byly povodně v roce 2002. Na grafech si můžete prohlédnout průběh hodnot vybraných ukazatelů (rozpuštěný kyslík, nerozpuštěné látky, amoniakální dusík a celkový fosfor) naměřených u ústí Litovicko-šáreckého potoka do Vltavy:
Obsah rozpuštěného kyslíku výrazně závisí na teplotě vody, proto jeho průběh inverzně kopíruje průběh teploty. Přestože koncentraci kyslíku ovlivňují i jiné veličiny, křivka má pravidelně se opakující roční průběh., což poukazuje na vyrovnaný stav. V grafu jsou vyznačeny vodorovnými čarami hranice jednotlivých tříd jakosti vody. Voda v profilu SA16e v celé části roku spadá do I. nejlepší třídy jakosti. Nižší obsah kyslíku byl logicky zaznamenán vždy v letních měsících, kdy jsou vyšší teploty a rozpustnost kyslíku ve vodě klesá.
Z průběhu hodnot amoniakálního dusíku, je patrné, že po většinu roku obsahuje voda nízké koncentrace dusíku. Jeho zvýšené koncentrace byly zaznamenány 2x výjimečně v roce 2002 (období po povodních) a poté v roce 2005 v červenci. Se započítáním těchto hodnot by se tok řadil do IV. třídy jakosti, protože jde ale o ojedinělé případy, byly tyto údaje z hodnocení vypuštěny. Tok je tak v tomto ukazateli řazen do II. třídy jakosti vod
Druhým bedlivě sledovaným prvkem ve vodách je fosfor, který stejně jako amoniakální dusík je nutričním prvkem – živinou. Z grafu je zřejmé jeho značné kolísání v průběhu roku i let. I zde je patrné výrazné zvýšení koncentrace fosforu v období po povodních. V průběhu let je možné sledovat postupné navyšování koncentrací fosforu. Případný trend potvrdí hodnoty z roku 2006. Tok je dle fosforu zařazen do IV. třídy jakosti.
Množství nerozpuštěných látek závisí převážně na srážkové činnosti a tedy splachu dešťových vod do vod povrchových. Z grafu vyplývá, že se v roce 2003 snížil rozptyl kolísání a v letech 2004-2005 byla zaznamenána neklesající kvalita vody, oproti rokům předchozím a i následným. V současnosti se tok řadí do IV. třídy jakosti.