Motolský potok vyhodnocení do 2006
ZHODNOCENÍ (ve "dvouletkách")
porovnání vybraných parametrů v jednotlivých obdobích 2001, 2002-2003 a 2004-2005 vyplývá, že se postupně výrazně navyšují charakteristické hodnoty nerozpuštěných látek, BSK, CHSK a fosforu. Kvalita toku se tak v postupu let zhoršuje.
Imisní limity přípustného znečištění povrchových vod dle nařízení vlády 61/2003 Sb překračuje většina hodnot. Paremetry nesplňující limity:
2001 |
pH, Pc |
2002-2003 |
pH, BSK, TOC, Pc |
2004-2005 |
NL, BSK, CHSK, TOC, N-NH4, N-NO3, Pc, Cl- |
Z výpisu ukazatelů vyplývá, že jde převážně o komunální znečištění toku, zejména v letech 2004-2005. Vyšší pH (kolem hodnot 8,5) v letech 2001-2003 se v období 2004-2005 snížilo pod daný imisní limit 8. nejhorší kvalitu toku bylo možno zaznamenat v období 2004-2005.
Motolský potok má střední kvalitu vody. Kvalita toku se v postupu let zhoršuje. Zvýšené ukazatele jsou charakteristické pro znečištění toku špatně vyčištěnými odpadními vodami.
Na grafech si můžete prohlédnout průběh hodnot vybraných ukazatelů (rozpuštěný kyslík, nerozpuštěné látky, amoniakální dusík, dusičnanový dusík a celkový fosfor) naměřených při zaústění Motolského potoka do zatrubnění.
Obsah rozpuštěného kyslíku výrazně závisí na teplotě vody, proto by jeho průběh měl přibližně inverzně kopírovat průběh teploty. Koncentraci kyslíku ovlivňuje i množství rozpuštěných látek, s jejichž vzrůstem obsah kyslíku klesá a případný náhlý přísun organických látek, které je možno oxidovat a čímž prudce poklesne obsah kyslíku. Křivka má pravidelně se opakující charakter, což značí vyrovnaný stav toku během celého sledovaného období. Hodnoty kyslíku se pohybují v celém období bez výjimek v I. třídě jakosti vod. Je patrný mírný pokles průměrného obsahu kyslíku.
Z průběhu hodnot amoniakálního dusíku je zřejmé, že jeho obsah ve vodě od roku 2003 mírně vzrůstá a od let 2004-2005 dosahuje II. třídy jakosti vod. Extrém z 25.1.2005 je doprovázen zvýšeným fosforem a výrazně zvýšenými chloridy a vápníkem.
Chloridy patří mezi čtyři základní anionty ve vodách. Chloridy jsou biochemicky velmi stabilní, jsou hygienicky nezávadné, avšak při vyšších koncentracích ovlivňují chuť vody.
Průběh hodnot dusičnanového dusíku představuje další z uvedených grafů. U dusičnanů je obvyklý nárůst jejich obsahu v zimním období, neboť jsou utlumeny biochemické procesy v půdě a dusičnany jsou snáze vyplavovány do povrchových vod. V případě tohoto toku to ovšem neplatí a dokonce je tomu obráceně. Tento fakt poukazuje spíše na antropogenní znečištění toku. Hodnoty dusičnanů dosahují II. třídy kvality vod po celé sledované období.
Hodnoty obsahu fosforu se pohybují ve III. třídě do roku 2003, poté nastal ve dvou dlouhodobějších výkyvech jejich výrazný nárůst hodnocený třídou V. Maximum 22.11.2004 je doprovázeno i vysokými hodnotami nerozpuštěných látek, BSK, chloridů, železa a mírně se zvedla i hodnota amoniakálního dusíku.
Oproti ostatním sledovaným toků obsahuje po celou dobu více koliformních bakterií.
Na toku Motolský potok bylo v období 2001-červen 2006 nahlášeno celkem 5 havárií – viz přehled v příloze. V protokolech většinou chybí přesnější popis situace. Z porovnání rozborů vody po havárii s průběžnými grafy nevyplývá žádné ovlivnění. Je to dáno i tím, že pravděpodobně šlo o náhlé havárie bez dlouhodobého ovlivnění vody.