Obnova bylinného porostu
Poměrně dlouhodobý zápoj stromů a keřů v mnohých případech způsobí ústup bylinné vegetace, případně ji výrazně potlačí. Po výřezech začnou opět dopadat na půdu sluneční paprsky, to je impulsem pro semennou banku v půdě.
Na světlo ovšem nereagují jen luční druhy, ale také druhy tzv. ruderální či.nitrofilní vegetace (často kopřivy, vlaštovičník, pelyněk, bodláky apod.) a výše popsané zmlazení. Kromě samotného odstraňování zmlazení v této fázi proto zavádíme seč (tzv. luční sady), případně pastvu bylinné vegetace (tzv. pastevní sady), možná je i kombinace. Z počátku se porost kosí dvakrát (výjimečně třikrát) v sezóně, později v mnohých případech postačí seč jednou ročně (často rozdělena na dvě etapy – v červnu první polovina, v srpnu druhá polovina sadu).
Sady na Krutci jsou krásnou ukázkou lučních sadů, kde probíhá seč na krmivo dlouhodobě, z obrázku je pod jabloněmi patrná seč na etapy. Oproti tomu v Sedleckém sadu doplňujeme seč pastvou smíšeného stáda ovcí a koz.
Je nezbytné, aby byla seč doprovázena odstraněním posečené biomasy (zpravidla v rozsahu týdne až 14 dnů od seče). Jedním z důvodů je odnos přebytečných živin a následný ústup nitrofilní/ruderální vegetace, nástup luční vegetace. Druhým důvodem je odstranění příkrovu biomasy, která brání v klíčení a růstu většiny druhů. V sadu bychom i bez tohoto opatření našli zelený trávník, ale ochuzený o mnoho kvetoucích rostlin a tím i motýlů, včel a jiných bezobratlých. Může se stát, že narazíte na nepokosené ostrůvky, pásy či větší části sadu (např. nepokosený ostrůvek na obrázku). Ty jsou ponechávány jednak z důvodu vysemenění rostlin, ale také právě pro bezobratlé, s další sečí jsou pokoseny a ponechány jinde.
