dub Michauxův
Quercus michauxii
Fagaceae (bukovité)
Charakteristika:
Velký strom dorůstající až 35 metrů výšky. Koruna je v mládí oválná až kuželovitá, ve vyšším věku široce kuželovitá. Kůra je v mládí šedá, později se mění v šedou, někdy hnědošedou, hluboce podélně rozbrázděnou, ve slabých plátcích odlupčivou borku. Kmen stromu je rovný a přímý, větve vyšších řádů často na volných prostranstvích mírně převisají. Menší větévky jsou chlupatě hnědozelené, během roku alespoň částečně olysávající. Listy jsou obvejčité, měkce zubaté, raší růžovočerveně, postupně se mění na zelené, chlupaté. Chloupky vytrvávají na spodní straně listů, a to alespoň na hlavní nervatuře. Listy na podzim barví jasně červenožlutě nebo oranžově.
Stanoviště:
Ve své domovině roste jako součást lužních lesů na zamokřených, sezóně zaplavených stanovištích. Ideálně roste na plném slunci, snáší však i polostín. Na sušších místech nedosahuje takových rozměrů. Je velmi citlivý na vápník v půdě.
Výskyt:
Druh je původní ve východní části USA. V přímořských státech od Conecticutu po Texas a podél Mississippi až na jih lllinois. Synonymním názvem je Quercus prinus.
Introdukce:
Jako první na území České republiky je roku 1844 doložen v pražské Královské oboře.
