dub Turnerův
Quercus x turnerii ´Pseudoturnerii´
Turner´s oak
Fagaceae (bukovité)
Charakteristika:
Menší rozložitý, hustě větvený strom s vejčitou nebo oválnou, ve stáří až širokou nepravidelnou korunou. Kůra šedočerná se záhy okolo 10 let věku mění v jemně zbrázděnou, ve stáří tlustou borku. Letorosty jsou po vyrašení hvězdovitě plstnaté, později téměř lysé, mají šedohnědou barvu. Listy jsou úzce opakvejčité až protáhlé, slabě nepravidelně laločnaté, pokroucené. Po vyrašení jsou chlupaté a během vegetace postupně olysávající, v druhé polovině jsou vegetace zcela lysé, nebo chlupaté pouze na hlavní nervatuře. Až na velmi tuhé mrazivé zimy jsou listy přes zimu zelené a zelené zjara opadávají při rašení listů nových. Plody se objevují výjimečně, a to na dlouhých stopkách po 3 až 5 kusech, žaludy jsou zhruba z poloviny uzavřené v plstnaté číšce.
Stanoviště:
Jedná se o druh často trpící pozdními mrazy, vyžadující chráněnou polohu a teplé stanoviště. Na půdu není nijak náročný, dobře snáší přísušky.
Zajímavost:
Kultivar byl před rokem 1780 vyšlechtěn v Turnerových školkách v Anglii, podle kterých získal své jméno. Jedná se o křížence Quercus ilex a Quercus robur. Jedná se o jeden z mála přes zimu zelených dubů, který vydrží středoevropské klima.
Turner’s oak
Quercus x turnerii ‘Pseudoturnerii’
Fagaceae (beech family)
Description:
Smaller, sprawling, densely branched tree with an ovate or oval crown, turning wide asymmetrical at old age. Greyish-black bark turns into mildly grooved ross at about 10 years of age, thickening when old. Annual shoots are downy after sprouting, balding later on, and are greyish-brown in colour. Leaves are narrow obovate to linear, mildly asymmetrically lobate, and twisted. They are hairy after opening and gradually bald during vegetation, turning entirely bald during the latter half of vegetation, or hairy on main nervature only. Except for very tough frosty winters, leaves remain green throughout the winter and fall off green in the spring when new leaves sprout. Fruits appear exceptionally, on long stems in threes to fives, with acorns approximately 1/2 encapsulated in downy cupules.
Stand:
The species is susceptible to late frost, requiring a warm and sheltered stand. It is not demanding in terms of soil and tolerates drought well.
Point of interest:
The cultivar was cultivated before 1780 in Turner’s nurseries in England, giving it its name. It is a cross between Quercus ilex and Quercus robur. It is one of the few winter-green oak species that can withstand Central European climate.
