Jalovec viržinský
Juniperus virginiana
eastern redcedar
Cupresaceae (cypřišovité)
Charakteristika:
Jedná se o stálezelený, 15–20 metrů vysoký strom. V prvních cca 30 letech po výsadbě roste poměrně rychle. Jalovec má široce jehlanovitou korunu, která se s vyšším věkem může postupně zaoblovat. Ve stáří okolo 80–100 let je koruna široce kuželovitá. Borka starších jedinců je šedohnědá až červenohnědá, relativně tenká, borka se odlupuje v širokých plátech.
Tenké větvičky mají dva typy listů – jehlicovité (jehlice), které se více objevují na mladších jedincích a šupinovité (šupiny), které můžeme nalézt zejména na starších stromech. Plody jsou kulovité nebo vejcovité, malé, zprvu zelené, později modré. Plody dozrávají prvním rokem. Dužnina plodů je aromatická, nasládlá.
Stanoviště:
Limitem úspěšného růstu je dostatek světle. Druh nejlépe roste na zamokřených stanovištích, velmi obstojně však snáší i extrémní sucho. Na suchých místech však jalovec nedosahuje takových rozměrů jako ve vlhku.
Výskyt:
Přirozeně je rozšířený v širokém areálu východní části Severní Ameriky. Od Kanady v oblasti Velkých jezer po Texas a Floridu v USA. V přírodě patří ke dřevinám osidlujícím různá nová stanoviště. Jedná se o nejrozšířenější jehličnan východní části USA.
Zajímavost:
Jalovec má velmi tvrdé dřevo, které je odolné vůči rozkladu, dříve se používalo jako plotové sloupky. V minulém století se z jalovcového dřeva vyráběly tužky a pastelky. Původní obyvatelé Ameriky pálili jalovec při rituálech, které sloužily k vyhánění zlých duchů, pálení jalovcového dřeva sloužilo také jako součást léčebných rituálů.
