jírovec žlutý
Aesculus flava
yellow buckeye
Sapindaceae (mýdelníkovité)
Charakteristika:
Menší strom dosahující zpravidla maximálně 20 metrů výšky. Má relativně úzkou oválnou korunu. V mládí mají kmen a větve hladkou šedou kůru, která se postupně během let mění na šedou, destičkovitou odlupčivou, relativně tenkou borku. Letorosty jsou lysé, šedě zbarvené, pupeny hnědé nebo šedohnědé, nelepkavé, se zcela přitisklými šupinami. Větve vyšších řádů ve spodní třetině koruny mohou být ve vyšším věku mírně převislé. Listy jsou pětičetné, jednotlivé lístky krátce řapíkaté, podlouhlé, obvejčité až úzce vejčité, na okrajích jemně pilovité, na koncích zašpičatělé. Listy jsou oboustranně tmavozelené, světlejší zespodu, někdy jsou až sivozelené. Alespoň na hlavní nervatuře jsou jemně chlupaté minimálně do poloviny vegetace. Listy raší poměrně brzy v květnu, opadávají rovněž relativně brzy, a to již v polovině září nebo na počátku října. Na podzim žlutooranžově až oranžovočerveně barví, díky časnému opadu listů je jejich zbarvení velmi výrazné oproti ostatním, v tu dobu často ještě zeleným listnáčům. Listy nejsou ničeny klíněnkou jírovcovou. Květy jsou ve vzpřímených latách se žláznatou květní stopkou, mají žlutou barvu, často s červenooranžovým líčkem. Korunní lístky květů jsou nestejně dlouhé, ale delší nežli tyčinky. Plodem jsou kožovité tobolky, které jsou hladce kulovité. Semena jsou v tobolce uložena většinou po jednom až dvou. Semena jsou jedovatá, dozrávají začátkem října, někdy již ve druhé polovině září.
Stanoviště:
Nejlépe se mu daří na vlhčích, humózních půdách. Přísušky snáší dobře pouze krátkodobě, pokud roste na suchém stanovišti, jeho vzrůst je menší a má křivolaký habitus.
Výskyt:
Přirozeně je rozšířen ve středu východní části USA. Roste v horských a podhorských druhově bohatých lesích. Druh je výrazný svým květem a podzimním zbarvením.
Introdukce:
V České republice byl druh poprvé vysazen roku 1835 v Královské oboře.
Zajímavost:
V domovině tento strom opylují kolibříci, na podzim se jeho plody živí veverky.
