lípa velkolistá
Tilia platyphyllos
Large-leaved linden
Tilioideae (lípovité)
Charakteristika:
Statný velký a rozložitý strom, v mládí s pyramidální pravidelnou korunou. Ve stáří je koruna široce kuželovitá až nepravidelná, kmen se v horní třetině větví do několika výrazných kosterních větví. Morfologicky je výrazně proměnlivější než Tilia cordata. Kůra je zelenošedá, hladká, později šedá, během let se mění v hnědošedou, ve stáří relativně tlustou, rozbrázděnou borku. Letorosty jsou červenohnědé, zpravidla chlupaté, u některých jedinců však záhy olysávající. Listy jsou nesouměrně srdčité, oboustranně leskle zelené, velmi často řídce chlupaté po celou dobu vegetace. Mají zřetelně viditelnou žilnatinu třetího řádu, po okrajích jsou listy jemně pilovité. Na podzim se zbarvují dožluta. Květy se objevují nejdříve ze všech lip, jsou žlutobílé, výrazně vonné. Plody jsou vejčité až kulovité, zpravidla plstnaté s výraznými žebry. Plody nejdou rozmáčknout.
Stanoviště:
Jedná se o relativně suchovzdorný nenáročný druh, rostoucí na všech typech půd. Druh dobře snáší zastínění. Největších rozměrů dosahuje na vlhkých, nezamokřených, hlubokých půdách při dostatku světla.
Výskyt:
Těžištěm výskytu jsou různé polohy střední Evropy, roste však i v Evropě západní, přes Balkán zasahuje až do Malé Asie a na Kavkaz. Jedná se o proměnlivý druh s několika geografickými varietami.
Zajímavost:
Lipové dřevo je velmi světlé, měkké a lehké, dobře opracovatelné, vysoce ceněné řezbáři, používá se k výrobě hudebních nástrojů a složitě vyřezávaných ornamentů. Květ lípy velkolisté je stejně jako květ lípy srdčité vysoce ceněný pro své léčivé účinky. Čaj z květů se používá jako čistě lipový, případně ve směsi s dalšími bylinami a to především při nemocích dýchacího ústrojí, dále při problémech s ledvinami. Nektar sbíraný včelami má nezaměnitelnou vůni, stejně tak jako lipový med, který je jedním z nejvyhledávanějších medů pro své chuťové vlastnosti.
Large-leaved linden
Tilia platyphyllos
Tilioideae (linden family)
Description:
Robust and large tree, with symmetrical pyramidal crown when young. At old age, the crown is wide conical to asymmetrical, with the trunk divided in its upper third into several major structural branches. Its morphology is much more variable than Tilia cordata. The bark is smooth and greenish-grey, turning into grey and later brownish-grey ross, relatively thick and grooved. Annual shoots are reddish-brown, usually downy, and balding early in certain specimens. Leaves are asymmetrically cordate, glossy green on both sides, and very often thinly downy throughout vegetation. They have clearly visible third-order venation, and edges are finely serrate. The leaves turn yellow in the autumn. Flowers appear the earlies of all lindens, and are yellow-white and heavily scented. Fruits are ovate to spherical, usually downy with prominent ribs. The fruits cannot be smashed.
Stand:
A relatively modest, drought-resistant species growing in all types of soil. It tolerates shade well. It attains the largest size in deep, moist but not wet soil and sufficient light.
Range:
The core of its range is various areas in Central Europe as well as Western Europe, the Balkans, Asia Minor, and the Caucasus. It is a variable species with multiple geographical varieties.
Point of interest:
Linden wood is quite pale, soft and light, easy to carve and highly valued by wood carvers; it is used for making musical instruments and complex carved ornaments. As with European linden, large-leaved linden tree flowers are valued for their medical effects. Flowers are used for pure linden tea or mixed with other herbs to treat primarily respiratory diseases and also kidney afflictions. Nectar has an unmistakable scent, as has linden honey; produced by bees that collect the nectar, it is one of the most sought-after honey varieties for its flavour.
