magnolie Soulangeova
Magnolia x soulangeana
saucer magnolia
Magnoliaceae (šácholanovité)
Charakteristika:
Opadavý, široce rozkladitý keř s nepravidelným polokulovitým tvarem. Keř je zpravidla stejně vysoký jako široký, dosahuje mezi 3 až 6 metry výšky. Textura větví je hrubá, větvičky tlusté, zprvu chlupaté s výraznými, dlouze zašpičatělými pupeny. Pupeny mají výrazně měkce chlupaté šupiny. Listy jsou střídavě postavené, vejčité až obvejčité, na spodní straně chlupaté, a to alespoň na hlavní žilnatině. Listy mají zelenou až sivozelenou barvu, na podzim se zbarvují žlutě až bronzově žlutohnědě. Květy jsou poměrně výrazné, objevují se před rašením listů, jsou vzpřímené, zvonkovitého tvaru s tlustými, často dovnitř zahnutými okvětními lístky. Květy mají zpravidla růžovou barvu, uvnitř jsou nejčastěji bílorůžové, kultivary mohou být až purpurově fialové, strom kvete koncem března a v dubnu, někdy opakuje během roku kvetení jednotlivými květy v koruně. Květy mohou být poškozovány pozdními mrazíky. Plody, tzv. šáchy, rostou v šišticovitém dlouhém pokrouceném souplodí. Šáchy jsou zprvu zelené, později červenají a pukají. Jednotlivá semena v plodech jsou poměrně velká, výrazně oranžově zbarvená.
Stanoviště:
Ideální jsou vlhké, nikoliv ovšem mokré, humózní a hluboké půdy. Vyžadují stanoviště chráněná před pozdními mrazy. Snáší mírný zástin i plné slunce.
Původ:
Nejrozšířenější hybrid magnolie byl vyšlechtěn roku 1820 ve Francii.
Introdukce:
Již za 24 let od svého vzniku byl tento hybrid prvně vysázen v Královské oboře.
