ořechovec pekanový
Carya illinoinensis
Pecan
Juglandaceae (ořešákovité)
Charakteristika:
Velký strom s rovným přímým kmenem a rovnoměrnou, oválnou korunou. Dosahuje značných výšek, ve své domovině až k 50 metrům, v kultuře mezi 30 - 40 metry výšky. Kůra stromu je v prvních letech hladká, šedá nebo šedohnědá, od desátého roku věku se postupně mění až na hluboce rozbrázděnou, tmavě šedou borku, která se však výrazně neodlupuje.
Letorosty jsou v mládí světle hnědé a výrazně hustě chlupaté, později během vegetace alespoň částečné olysávající, zbarvené červenohnědě. Dřeň letorostů je plná, hnědě zbarvená. Pupeny jsou střídavě postavené, zvláště terminální jsou výrazné, žlutohnědé a chlupaté.
Listy jsou poměrně dlouhé, složené zpravidla z 11 až 13 často srpovitě zahnutých, kopinatých lístků. V mládí jsou žlaznatě plstnaté, později během vegetace zůstávají chloupky alespoň na hlavní žilnatině. Na podzim se listy zbarvují výrazně jasně žlutou barvou.
Květy jsou jednopohlavné, objevují se spolu s rašením listů, samčí květy vyrůstají v nápadně dlouhých zelených, později hnědých jehnědách.
Plody dozrávají na podzim, mají čtyřžebré, pukavé, tenké, zelené oplodí. Většinou se objevují po třech až deseti kusech na větévce. Oříšek je elipsoidní, tenkostěnný, zpravidla bez náznaku žeber, celkově hladký. Je dvoukomůrkový, hnědé barvy se sladkým jádrem.
Stanoviště:
Preferuje vlhčí někdy až periodicky zamokřená stanoviště. Dobře však může růst i na půdách sušších. Nemá speciální nároky na kvalitu půdy a živiny. V mládí vcelku toleruje zástin, ovšem hezčího habitu dosáhne na otevřených místech.
Výskyt:
Přirozeně roste ve státech okolo řeky Mississippi, zasahuje však až do Texasu a ostrůvkovitě i do Mexika. Díky kultivaci je jeho původní areál rozšíření místy nejasný.
Zajímavost:
Ovocný druh s jedlým ořechem, ořech má světle hnědé jádro, sladké a velmi chutné, v Americe se jedná o důležitý komerční druh. Ořechy (pekany) se jí čerstvé nebo se používají do sladkých dezertů jako je známý pekanový koláč, jenž patří k tradičním sladkostem jihu Severní Ameriky.
Carya illinoinensis
Juglandaceae (walnut family)
Description:
Large tree with a straight trunk and an even oval crown. It grows rather tall, up to 50 metres in its homeland and 30–40 metres in artificial stands. Early on, the bark is smooth and grey or greyish-brown, turning to deeply grooved dark grey ross, which does not peel off much, from the tenth year on.
Annual shoots are light brown and densely downy when young, balding partially during vegetation, and are reddish-brown in colour. Their core is full and brown in colour. Buds are alternately positioned and terminal ones are prominent, yellowish-brown, and downy.
Leaves are quite long, usually made of 11 to 13 sickle-shaped lanceolate leaflets. Glandular and downy when young, they bald later on, with hairs remaining at least in main venation. The leaves turn striking bright yellow in the autumn.
Flowers are unisexual, appear along with leaves, and male flowers grow in striking long and green catkins that turn brown later on.
Fruits ripen in the autumn and have a four-ribbed, cracking, thin and green pericarp. They usually appear in threes to tens per sprig. The nutlets are ellipsoid, thin-walled, usually ribless and smooth overall. They have dual chambers and are brown with a sweet kernel.
Stand:
The species prefers moist to periodically wet stands. It can also grow well in drier soil. It is quite modest in terms of soil quality and nutrients. When young, it tolerates shade, but attains a more attractive habitus in open locations.
Range:
Native in the states around the Mississippi, spanning to Texas and, on an isolated basis, Mexico. Due to cultivation, its original range is unclear in places.
Point of interest:
The edible nuts have light brown kernels that are sweet and very tasty; it is a commercially important species in America. Pecan nuts are eaten fresh or used in sweet desserts such as the popular pecan pie, one of North America’s traditional sweet pastry products.
