topol bílý ´Pendula´
Populus alba ´Pendula´
European white poplar
Salicacea (vrbovité)
Charakteristika:
Zahradní kultivar topolu bílého s dlouze převisajícími větvemi. Strom dorůstá cca 20 metrů výšky, v mládí jsou kosterní i boční větve mírně převisající. Ve vyšším věku pak převisají zejména větve vyšších řádů.
topol bílý − Populus alba
European white poplar
Salicacea (vrbovité)
Charakteristika:
Rozložitý, rychle rostoucí mohutný strom, dorůstající výšky až 35 m. Koruna je v mládí vystoupavá, vejčitá, ve stáří nepravidelná, řídká s výrazným kosterním větvením. Kmen má v mládí hladkou bílošedou kůru, která se až na starých jedincích v dolní části mění na hrubě rozpukanou, černošedou borku. Jedinci mohou i silně odnožovat. Větvičky jsou šedobíle plstnaté, stejně jako vejčité pupeny. Listy na bujných výhonech jsou 3 až 5-ti laločnaté, na normálních větvích okrouhle vejčité, jen slabě laločnaté, na lícové straně leskle zelené nebo šedozelené, zespod pak hustě bílé, plstnaté. Listy na podzim opadávají relativně pozdě, většinou se zbarvují žlutě. Květy se objevují před rašením listů v podobě jehněd, ty samčí jsou delší a výraznější. Semena jsou při dozrání obalená létajícím vatovitým chmýřím, toto chmýřím může působit jako kontaktní alergen.
Stanoviště:
Nejlépe roste na živných hlubokých půdách s dostatkem vláhy. Je schopen tolerovat sucho, ale na suchých stanovištích nedorůstá tak velkých rozměrů a rychleji zde stárne. Hůře snáší jen kyselé půdy, je relativně světlomilný. Na rozdíl od ostatních topolů se jedná o dřevinu relativně dlouhověkou, tedy pokud roste na vhodném stanovišti.
Výskyt:
Topol bílý je rozšířený v celé Evropě a západní části Asie až k Himalájím.