Prokopský potok – pramen
Městská část: Praha 13
Katastrální území: Stodůlky
Upřesnění polohy: Pramen Prokopského potoka, jehož tok je znám zejména z unikátní pražské
přírodní lokality Prokopského a Dalejského údolí, vytéká v městské části Praha 13 v oblasti starých Stodůlek, dnes označovaných jako Stodůlky – Západ za místní základní školou a obchodní akademií v ulici Kuncova.
Studánka není v majetku hl. m. Prahy
Charakteristika
Pramen vytéká z kameninové trubky umístěné ve spodu jakési stylizované kamenné skulptury vysoké přes 2 m. Na výtoku je patrná inkrustace vápenatých usazenin. Pramen vytéká do jakéhosi bazénku přes 1 m širokého a cca 4 m dlouhého. Okolní prostor, který je oproti okolnímu terénu výrazně zahlouben, byl nově upraven v roce 2014. Je obehnán kamennou opěrnou zídkou, vysypán štěrkem a parkově upraven jako místo pro posezení. Pramen je počátkem Prokopského potoka, který dále pokračuje ve výrazně zahloubeném umělém korytě lichoběžníkového tvaru se zatravněnými břehy a doprovodnou vegetací. Protéká tzv. centrálním parkem a několika malými rybníky a nakonec se po asi 5 km z levé strany vlévá do Dalejského potoka.
Geologické poměry
Zdrojem podzemní vody jsou denudované zbytky svrchnokřídových sedimentů cenomanského stáří. Zastoupeny jsou zde polohami křemenných až glaukonitických pískovců perucko - korycanského souvrství. Pramen je typický pro okraje pískovcových plošin, vyvěrá na rozhraní propustných hornin s relativně méně nepropustným skalním podložím, kterým jsou letenské vrstvy hornin ordovického stáří. Křídové horniny vytváří průlinově propustný kolektor s typickou vydatností v řádu desetin l/s. Vydatnost pramene kolísá v závislosti na infiltraci srážek. V červenci 2015 v období delšího sucha byla změřena vydatnost 0,025 l/s, o dva roky dříve (duben 2013) byla vydatnost až 0,1 l/s.
Kvalita podzemní vody a vydatnost
Chemismus podzemní vody ve studánce odpovídá křídové zvodni s ovlivněním podzemní vodou zvětralinového pláště ordovického podloží. Podzemní voda je hydrochemického typu Ca HCO3 SO4, s alkalickou reakcí a zvýšenou mineralizací. Vykazuje vysoké obsahy vápníku a hořčíku (tvrdost vody) a vysoký obsah síranů, které jsou patrně přirozeného původu. Kvalita podzemní vody jeví slabé známky antropogenního ovlivnění. Obsahy chloridů se blíží limitu pro pitnou vodu (vyhláška č. 252/2004 Sb.), obsah sodíku je relativně vysoký v porovnání s jinými obdobnými prameny. Obsah dusičnanů je naopak hluboko pod limitem pro pitnou vodu. Analýza těžkých a toxických kovů neprokázala zvýšený obsah ani u jednoho stanovení. Podzemní voda nebyla analyzována na všechny limitované ukazatele. Vodu nelze označit za pitnou.
