Staňkova
Městská část: Praha 16
Katastrální území: Radotín
Upřesnění polohy: Studánka, které se říká též Na Pískách (podle rozsáhlých pískoven nad studánkou), se nachází v horní části strmé rokle, která protíná přírodní rezervaci Staňkovka, pod červeně značenou cestou z Radotína do Solopysk na hranici území hl. m. Prahy.
Další studánky v blízkém okolí: Travertinová
Studánka není v majetku hl. m. Prahy
Charakteristika
Pramen vytéká širokou gumovou hadicí o délce 150 cm na terén, kde vytváří erozní rýhu. Dříve zde byla hrázka vytvářející malou tůňku a vodou. Místo je však často svépomocně upravováno a hrázka byla odstraněna. Vlastní jímka je o cca 3 m výše ve svahu. Svah nad výtokem je pažen kamennou opěrnou zídkou. Hadice vede z jímky u paty rozpadající se zídky a je překryta množstvím větších kamenů.
Zajímavosti
Na kameni nad vyústěním žlabu byl vytesán letopočet 1929, což je zřejmě rok zřízení či posledních větších úprav studánky
Výtokový objekt se často mění - v roce 2000 zde plastový žlab, 2005 gumová hadice, 2016 na odtoku zmizela hrázka vytvářející tůňku.
Asi 10 m nad studánkou vodojem - původně zdroj vody pro Černošice
Zajímavosti v okolí
Studánka leží v přírodní rezervaci Staňkovka, CHKO Český Kras, přírodním parku Radotínsko-Chuchelský háj, nadregionálním biokoridoru (Vltava) a regionálním biocentru Velký háj.
Kvalita podzemní vody a vydatnost
Podzemní voda v této studánce je chemického typu vápenato – sírano – uhličitanového typu s neutrálním pH a zvýšenou mineralizací. Obsah dusičnanů jsou vyšší, než připouští vyhláška o pitné vodě, a trvale roste, obdobně koncentrace chloridů, která ještě limit nepřesáhla. Koncentrace vápníku je vyšší, než doporučená hodnota. Další možné antropogenní kontaminanty (těžké a toxické kovy, ropné látky a chlorované uhlovodíky) zatím nebyly sledovány. V minulosti bylo zjištěno bakteriální znečištění spojené s povrchovými splachy a průsaky povrchových vod do vod podzemních. Vodu nelze označit za pitnou. Kvalita vody se však prokazatelně zhoršuje. Vydatnost tohoto pramene je cca 0,5 l/s. Vzhledem ke sníženým ovzdušným srážkám v posledních letech však tato vydatnost postupně klesá.
