RN Slatina
Katastrální území: Dubeč
Vodní tok: Hostavický potok
ČHDP: 1–12–01–033
Typ nádrže: průtočná
Účel nádrže: retenční, krajinotvorný, rybochovný
Plocha hladiny: 87 600 m2
Objem nádrže: 70 330 m3
Typ vzdouvací stavby: zemní sypaná hráz výšky 4,5 m
Vlastník: Hlavní město Praha
Správa: Lesy hl. m. Prahy
Rybí hospodaření: Sportovní rybářský revír č. 401008 Rokytka 1 podrevír č. 9 − nádrž Slatina
Kvalita vody: Kvalita vody v letech 2008−017 (pdf)
Správa a údržba
Na nádrži je 1x měsíčně prováděna prohlídka TBD. Při prohlídce probíhá kontrola všech objektů a je měřena průhlednost vody. V rámci údržby je prováděno pravidelné čištění sdruženého objektu, údržba zeleně a úklid.
Historie a současnost
Retenční nádrž byla vybudována v souvislosti s výstavbou průmyslových areálů v Dolních Měcholupech a je využívána především k zachycování nárazových srážek na území povodí Hostavického potoka. O Výstavbě nádrže bylo rozhodnuto v 80. letech a v roce 1985 byla nádrž uvedena do provozu. V devadesátých letech došlo k zavezení prostoru mezi původní hrází a komunikací K Lesíku.
RN Slatina je průtočná nádrž napájená vodou z Hostavického potoka. Plocha povodí (včetně dešťové kanalizační sítě) k profilu hráze je 3,95 km2. Hráz nádrže je zemní s návodním těsněním z betonových bloků. Pro bezpečné převedení povodňových průtoků a veškeré manipulace je retenční nádrž vybavena sdruženým vodohospodářským objektem, složeným z výpustné a přelivné části, odpadní štoly, vedené tělesem hráze.
Nádrž je díky 4.5 m vysoké a 153 m dlouhé hrázi schopna při povodních pojmout až 172 107 m3 vody a zatopená plocha je 109 494 m2.
Ochrana přírody
Z přírodního hlediska se jedná o jednu z nejcennějších vodních ploch v Praze. Ve východní a severovýchodní části se vyskytují rozsáhlé rákosiny spolu s porosty orobince širolistého a úzkolistého. Jen velmi roztroušeně a většinou blíže ke břehu, se vyskytuje ostřice nedošáchor, kyprej vrbice nebo metlice trstnatá. Při okrajích na sušších místech se pak vyskytují porosty chrastice rákosovité. Západní část má jen úzký pás litorálního pásma, v němž převažují druhy jako je rdesno peprné, rdesno blešník a dvouzubec černoplodý.
Na lokalitě bylo při průzkumu prováděném v roce 2013 zjištěno celkem 60 druhů ptáků z čehož 29 druhů zde hnízdí. K významným druhům patří například lžičák pestrý, čejka chocholatá nebo potápka roháč. Z obojživelníků zde můžeme zaslechnout skokana zeleného, ropuchu obecnou a zelenou a kuňku obecnou. V litorálu se vyskytuje také čolek obecný.
Z motýlů byly v okolí nádrže zjištěny zejména běžné druhy okáčů a baboček, z těch vzácnějších pak bělásek hrachorový, bělásek ovocný a ohrožený otakárek fenyklový, pro nějž je zásadní výskyt mrkvovitých rostlin. Za zmínku stojí i výskyt přástevníka kostivalového a přástevníka starčkového.
Chov ryb
Nádrž slouží jako rybářský revír č. 401008 Rokytka 1, podrevír č. 9 − Nádrž Slatina, obhospodařovaný Českým rybářským svazem, územním svazem města Prahy. Lov ryb je povolen pouze z levého břehu v úseku od konce hráze až ke vtoku (zaústění) Hostavického potoka − označen tabulemi. Lov přívlačí je povolen od 16.6. do 31.12. Nasazení je prováděno 3x ročně jaro − podzim, kontrolní regulační odlov je 1x za 3 roky.
Krajinářské úpravy zeleného pásu okolí RN Slatina 2015
Úpravy zeleného pásu v okolí nádrže zvýšily ekologickou a krajinotvornou hodnotu území a zároveň usměrnily a rozvinuly jeho rekreační potenciál.
V rámci revitalizace se mezi frekventovanou silnicí K Lesíku a Slatinou vysadil pruh lesa, který v budoucnu zajistí větší klid v této oblasti. Na les pak navazují sekané louky s tůněmi, mokřady a roztroušenými stromy. V jižní a západní části Slatiny byly v břehu vyhloubeny zálivy s pozvolnými břehy, které zvětšily retenční objem nádrže a zároveň propojily vodní a suchozemské prostředí, čímž se místo zatraktivnilo pro ptáky a obojživelníky. Podél východní louky a Hostavického potoka byly vysazeny dubové aleje.
Součástí projektu byla i úprava přechodu cyklostezky přes silnici K Lesíku. Cyklostezka, která původně vedla po frekventované silnici v délce 40 m, byla prodloužena tak, aby křížila silnici pouze v jednom místě, a tím se zvýšila bezpečnost cyklistů i řidičů.
V rámci revitalizace bylo upraveno i koryto Hostavického potoka nad nádrží v délce 266 m. Potok zde byl původně zpevněn velmi netypickým betonovým opevněním při jakési „revitalizační” úpravě, během které byl beton pod tlakem nalit do připravených rohoží a vznikly tak jakési bochánky. Ty měly pak zcela zarůst vegetací. Bohužel se ukázalo, že opevnění zarůstá jen částečně a stromy a keře vyrůstající v usazené zemině navíc nejsou stabilní, protože nemohou kořeny proniknout až do terénu.
Původní koryto potoka se zasypalo a vedle něj bylo vytvořeno nové, přírodě blízké klikatící se koryto, které více odpovídá současným požadavkům na vzhled vodních toků a ochranu přírody. Vzhledem k tomu, že do potoka jsou nad nádrží zaústěny dešťové vody z Měcholup, byla zde pro převádění velkých vod vybudována široká berma s tůněmi. Těsně nad ústím potoka do retenční nádrže Slatina bylo revitalizační koryto ukončeno a voda se zde rozlévá do malého mokřadu.
Fotografie před revitalizací Hostavického potoka a z průběhu prací
Projekt byl spolufinancován z operačního programu Praha – Konkurenceschopnost.
Leták RN Slatina po revitalizaci ke stažení (pdf)
Více o přírodních hodnotách RN Slatina »
FOTOGALERIE Slatina
Také z ptačí perspektivy...