Prasečák
Katastrální území: Řepy
Vodní tok: Řepský potok
Typ nádrže: průtočný
Účel nádrže: krajinotvorný a ekologický
Plocha hladiny: 3 080 m2
Objem nádrže: 3 620 m3
Typ vzdouvací stavby: zemní sypaná hráz výšky 3,1 m
Vlastník: Hlavní město Praha
Správa: Lesy hl. m. Prahy
Správa a údržba
Na rybníce je 1x měsíčně prováděna prohlídka TBD. V rámci prohlídky probíhá kontrola všech objektů rybníka a je měřena průhlednost vody. V rámci údržby je prováděno pravidelné kosení hráze, údržba zeleně a úklid.
Historie
Rybník Prasečák byl vybudován v 60. letech 20. století zřejmě jako součást areálu Výzkumného ústavu zemědělsaké techniky, který od roku 1958 sídlil v místním klášteře. Dle dochovaných map lze předpokládat, že rybník Prasečák vznikl na místě, kde se v minulosti již rybník nacházel, ale na přelomu 18. a 19. století zanikl. Nasvědčuje tomu tvar pozemkové parcely uvedený na mapách Stabilního katastru z roku 1848.
Ačkoli v Řepích se v minulosti naházela řada rybníků (Průhon, Kubišťák, Statkový, rybník na návsi sv. Martina a další malé rybníčky) do dnešní doby přežil pouze rybník Prasečák a i ten měl na mále. Díky zrušení rybníků a výstavbě sídliště zanikl i původní Řepský potok, jehož prameny byly svedeny do systému dešťových kanalizací. Rybník se tak stal závislý jen na několika málo pramíncích a trpěl nedostatkem vody.
Snaha o navrácení vody a obnovu Řepského potoka začala již koncem 90 let 20. století, ale až v roce 2010 se podařilo provedení protlaku pod ulicí Žalanského a napojení drenážních vod ze stávajících dešťových kanalizací do rybníka Prasečák. Zajímavostí je, že při výkopech byla náhodou objevena historická odvodňovací štola kláštera. Po několika desetiletích bylo znovu zprovozněno původního odvodnění budov a zároveň byl získán další zdroj vody pro Řepský potok. Až v roce 2014 se podařilo obnovit Řepský potok až k jezeru Hliník a svést další vody do Řepského potoka a rybníka Prasečák.
Dostatkem vody ale vyvstal další problém. Technické objekty byly tak zchátralé, že při větších deštích hrozilo přelití rybníka a poškození hráze. Kongregace sv. Karla Boromejského, které byl navrácen klášter i s rybníkem začala připravovat projekt celkové rekonstrukce rybníka. Nakonec celkové náklady na opravu a odbahnění vysoce převýšily možnosti Kongregace a vypsaných grantů, a rybník byl nabídnut hl. m. Praze k odkupu.
Revitalizace
V roce 2021 hl. m. Praha jakožto nový vlastník dokončil započatou rekonstrukci, provedl odbahnění rybníka a úpravu okolí. Rybník dostal nové vypouštěcí zařízení s dostatečně kapacitním odtokem, hráz byla obložena kamennou dlažbou, pro přístup k vodě bylo vybudováno kamenné schodiště a z rybníka bylo odvezeno více jak 1000 m3 sedimentu. Okolí bylo vyčištěno od skládek a v rámci pravidelné údržby jsou okolní plochy koseny.
Fotografie rybníka v průběhu revitaizace
Přírodní zajímavosti
Z přírodního hlediska se v této lokalitě jedná o velmi cennou lokalitu. Před revitalizací se v rybníce hojně vyskytoval rak bahenní, který byl přesunut do nedalekého jezera Hliník. Odtud se po dokončení prací vrátil zpět. Rybník je i důležitým útočištěm obojživelníků, zejména skokana skřehotavého.
Chov ryb
Rybník neslouží k chovu ryb a je udržován bez rybí obsádky.