Cholupický vrch
Rozloha: 51,1 ha
Katastrální území: Modřany, Cholupice
Nejvíce zastoupené dřeviny: trnovník akát, borovice černá a jasan ztepilý
Převládající stanoviště: živná stanoviště nižších poloh
Věk porostů: Nejvíce je zastoupena 6. věková třída, tedy věk 101‒120 let
Plocha původních lesních porostů: 47,1 ha
Plocha luk: 1,5 ha
Ostatní zeleň: 1,4 ha
Délka cest: 7,4 km
Cesty asfaltové: 0,8 km
Cesty mlatové: 0,3 km
Pěšiny: 6,3 km
Vlastník lesa: hlavní město Praha, zastoupené odborem ochrany prostředí MHMP
Údržbu provádí: Lesy hl. m. Prahy
MAPA lesa ke stažení (pdf)
Zalesněná oblast Cholupického vrchu leží v katastru Modřan a Cholupic, navazuje na Modřanskou rokli a tvoří s ní Přírodní park Modřanská rokle-Cholupice. Samotný Cholupický vrch má nadmořskou výšku 306 m, nedaleký vrch Čihadlo 385 m n. m. Z jihu na tyto lesy navazuje Přírodní rezervace Šance a Břežanské údolí.
Cholupický vrch tvoří spolu s navazující Modřanskou roklí významnou a rozsáhlou přírodní a rekreační oblast na jižním okraji hlavního města. Na ni bez přerušení navazuje Přírodní park Střed Čech a Cholupický les je tak součástí souvislého zeleného koridoru, který vede z okraje hlavního města po pravém břehu Vltavy až do jižních Čech.
Snaha o jeho ochranu a revitalizaci přispívá k udržitelnosti pražských zelených ploch a nabízí obyvatelům metropole cenný prostor pro sportování v přírodě, relaxaci i vzdělávání.
Lesy Cholupického vrchu jsou oblíbeným cílem milovníků přírody, turistiky i geologie a část území patří také zahrádkářské kolonii.
Historie lesa
Cholupice byly připojeny k Praze 1. ledna 1974, spolu s osadou Točná se staly součástí Modřan. Od roku 1994 se jedná o městskou část Praha 12.
Oblast byla zalesněna, podobně jako Modřanská rokle, až na počátku 20. století. Do té doby se na této ploše rozkládaly louky, pastviny a pole. Oblast v minulosti čelila ekologickým výzvám, například nepovoleným skládkám odpadu v 60. a 70. letech 20. století. Tyto skládky byly později uzavřeny a rekultivovány, dnes jsou součástí rekreačního lesa.
Rekreace
Cholupický vrch je rekreační oblast vyhledávaná turisty, běžci i cyklisty. Mnozí návštěvníci přicházejí se svými psy. Oblast je přístupná po značených i neznačených stezkách, které jsou vhodné i pro rodiny s dětmi, mnohé se dají dobře zdolat i s kočárkem. Součástí širší lokality je naučná stezka v Modřanské rokli, která seznamuje návštěvníky s přírodními zajímavostmi. Na jihu potom navazuje sportovní letiště Točná.
Lesem také prochází část naučné stezky Stezka svobody 1938‒1945, která zajímavým způsobem přibližuje lokální příběhy za II. SV.
V lese v posledních letech na několika místech spontánně vznikly „divoké“ bikeparky. Blízko Točné se nachází airsoftové hřiště.
Péče o les
Lesy Cholupického vrchu jsou spravovány podle zásad trvale udržitelného lesního hospodaření s certifikací Forest Stewardship Council® (FSC®). Část území je ponechána v bezzásahovém režimu, což umožňuje přirozený rozpad odumřelých stromů. Cílem je obnova a posílení přirozené druhové skladby a podpora původních listnatých dřevin. Snahou je, aby se dřevinná skladba co nejvíce blížila původnímu přirozenému složení porostů, s ohledem na mimoprodukční – zejména rekreační – poslání pražských lesů.
Přírodní zajímavosti
Na lokalitě roste několik významných stromů, například dub letní u Nouzova, jehož stáří se odhaduje na 160 let nebo hraniční dub na Točné. Kolem podobných věkovitých solitérů se rozvíjí bohaté biotopy se zajímavým složením hmyzích druhů, s úkryty pro ptáky, netopýry, drobné savce a další živočichy.
Kromě běžných druhů stojí za zmínku pozorování mloka skvrnitého, slepýše křehkého a ropuchy zelené. Z ptáků se zde vyskytuje např. datel černý nebo poštolka obecná.
Voda v Cholupickém lese
Cholupickým lesem protékají Cholupický a Komořanský potok. Nachází se zde několik pramenů, z nichž některé jsou upraveny jako studánky: studánka Pod Beránkem, pramen U Zahrádek a studánky Chatařská 1 a Chatařská 2. Blízko letiště Točná se nachází bezejmenná retenční nádrž.
Péče a management oblasti
Lokalita byla na počátku 20. století zalesněna většinou nepůvodními a nevhodnými dřevinami – trnovníkem akátem, borovicí černou a smrkem ztepilým. Tyto porosty jsou postupně nahrazovány vhodnějšími, zejména duby, habry a borovicí lesní. Daří se zde také výsadbám douglasky a modřínu.
