Lehovec
Rozloha: 36 ha
Katastrální území: Hloubětín, Kyje
Nejvíce zastoupené dřeviny: nepůvodní trnovník akát, habr, dub
Převládající stanoviště: živná a kyselá stanoviště
Věk porostů: nejvíce zastoupena 4. věková třída (61–80 let)
Lesní porosty: 18,2 ha
Břehový doprovod: 2,4 ha
Skalní step: 0,2 ha
Ostatní zeleň, hřiště: 0,2 ha
Zpevněné plochy a cesty: 0,4 ha
Vodní plochy: 14,5 ha
Vlastník lesa: hlavní město Praha, zastoupené odborem ochrany prostředí MHMP
Údržbu provádí: Lesy hl. m. Prahy
MAPA lesa ke stažení (pdf)
Historie a současnost lesa
Lesy v Hloubětíně patřily ve 13. století špitálu sv. Františka, který je získal od královny Konstancie, vdovy po Přemyslu Otakarovi I. Špitál i se statkem Hloubětín (tehdy nazývaným Hloupětín) a okolními poli a lesy přešel později na Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou.
V urbáři z roku 1622 je při křižovnickém statku popsán „dubovej háj, kterýž se po zmejcení v patnácti letech obyčejně mejtiti a prodávati může”. Lesy Kyjí a Hostavic patřily před husitskými válkami pražskému arcibiskupství, poté je zabrali Pražané. Následně se staly majetkem císaře Zikmunda, který Hostavice i Kyje s okolními statky a lesy prodal. V roce 1547 vše zkonfiskoval Ferdinand I.
Území Lehovce na mapě stabilního katastru z roku 1848 (pdf)
Rozsáhlé, původně nelesní plochy na svazích nad Kyjským rybníkem byly v 50. letech 20. století zalesněny, převážně akátem a částečně dubem a habrem. Dnes je snaha akátové části lesa postupně přeměňovat na smíšené porosty s převahou dubu.
Rekreace
Les Lehovec je klidná, méně známá pražská lokalita. Nabízí příjemnou procházku po vrchu Aloisov s vyhlídkou na Kyjský rybník. Oblíbené jsou také stezky podél Rokytky, které hojně využívají cyklisté.
Péče o les
Les Lehovec, stejně jako ostatní lesy v majetku hl. m. Prahy, je obhospodařován podle zásad trvale udržitelného hospodaření. Praha je od května 2007 držitelem mezinárodního lesnického certifikátu FSC® (Forest Stewardship Council®), který klade důraz na přírodě blízké hospodaření a šetrné technologie.
Cílem je, aby se dřevinná skladba co nejvíce blížila původnímu přirozenému složení porostů, s ohledem na mimoprodukční – zejména rekreační – poslání pražských lesů. Využívá se pestrá druhová skladba, menší část tvoří nepůvodní jehličnany (např. modřín, douglaska). Zdejší porosty se původnímu přirozenému složení blíží z 25%.
Zastoupení dřevin a věková skladba porostů
Na území lesa převládají živná a kyselá stanoviště, která přirozeně vyhovují zejména dubu, buku lesnímu habru obecnému a lípě srdčité. Současná dřevinná skladby byla ovlivněna výsadbami akátu v 50. letech minulého století a dodnes je zde převaha akátu, který doplňuje habr a dub. Listnaté dřeviny jsou zde zastoupeny z 88% a 45% porostu tvoří invazní nebo problematické dřeviny.
Současná i ideální (přirozená) dřevinná skladba jsou znázorněny v přiložených grafech níže. Přirozené složení vychází z klimatických a půdních podmínek dané lokality (více o lesních stanovištích »).
Věková skladba porostů je jednou z hlavních charakteristik stavu lesa a vypovídá také mnohé o jeho historii (viz pátý graf níže). Věková struktura lesa ukazuje na rozsáhlé zalesnění v 50. letech minulého století. V lese Lehovec téměř chybí porosty staré 80–100 let, nejvíce je zastoupena 4. věková třída (61–80 let).
