Kyjovský potok
Délka toku: 2,47 km
Plocha povodí: 3,5 km2
Správce toku: Hlavní město Praha zastoupené organizací Lesy hl. m. Prahy
Zajišťování a financování správy toku: Odbor ochrany prostředí MHMP
Údržba toku ve správě hl. m. Prahy: Lesy hl.m. Prahy
Charakteristika povodí
Pramen Kyjovského potoka se nachází v městské části Praha Zbraslav na pravém svahu údolí, nad osadou Baně. Potok protéká katastry Zbraslav a Lipence (součást městské části Praha 5).
Cestu Kyjovského potoka od pramene k soutoku s Lipenským potokem lze rozdělit na dvě charakteristické části. Zpočátku potok protéká přírodní zalesněnou oblastí. Po opuštění lesního prostředí teče loukami
v katastru Lipence v přirozeném, velmi mělkém korytě s možností rozlití. Následně vstupuje do zastavěné části Lipenců. Zde se charakter potoka mění na uměle upravovaný tok. Koryto je na mnoha místech dlážděné, či jinak zpevněné, na několika místech je tok zatrubněn. Pod komunikacemi jsou přechody řešeny většinou betonovými mostky a propustky.
Kyjovský potok nemá žádné významnější přítoky. Na potoce se nacházejí dvě malé vodní plochy – rybník U Lip a retenční nádrž U Křížku. Nádrže byly postaveny v 50. letech minulého století a v roce 2005 byly v rámci obnovy pražských nádrží zcela opraveny a odbahněny.
Okolí potoka
Původní ves při Kyjovském (též Lipenském) potoce je dnes stavebně spojená se sousedními Lipany (zde se dnes nachází správní centrum městské části Praha-Lipence - radnice, škola, pošta...). Je zde zachováno několik pěkných statků. V bývalém centru vsi stojí kříž na masivním zděném soklu a moderní železná zvonička, která byla restaurována v roce 2005. Nejstarší písemná zmínka je z 2. pol. 13. stol. Ves byla součástí panství Zbraslav. Od roku 1974 je součást Prahy.
Když Kyjovský potok opustí zástavbu Lipenců, vtéká do oblasti mokřadů v okolí Lipanského potoka. Zde svoji pouť končí a dále jeho vody pokračují jako součást tohoto potoka až do řeky Berounky.
Údržba a správa toku
Správcem Kyjovského potoka je odbor ochrany prostředí MHMP a údržbu zde provádí organizace Lesy hl. m. Prahy. Správa vodního toku je závislá na charakteru koryta a prostředí potoka. Zatímco v horní, přírodní části je priorita ochrana, zachování a vylepšení přírodního charakteru potoka, v zastavěné části jde spíše o zajištění dostatečné průtočnosti a kapacity. To je ovšem velmi problematické, zejména tam, kde potok vede v zahradách soukromých vlastníků bez možného přístupu. I když většina lidí k potoku přistupuje opravdu dobře a svědomitě a na některých pozemcích je koryto zakomponováno do architektury zahrad, jsou i tací, co ho považují za místo k ukládání odpadu, a tím zhoršují jak průtočnost koryta, tak i kvalitu vody.