Obnova a revitalizace pražských nádrží

Historie projektu

Projekt "Obnova a revitalizace nádrží" byl sice zahájen už po povodních v roce 2002 odbahněním a celkovou rekonstrukcí zcela zničené Malé Říčky ve Stromovce, ale jeho přesnější cíle a strategie byly definovány až v roce 2005. V tomto roce se Hl. m. Praha přihlásilo do celosvětové soutěže měst, The international awards for liveable communittes pořádané ve španělské La Coruni a jedním z prezentovaných projektů byl právě projekt „Obnova a revitalizace nádrží". Z tohoto projektu zde byla představena obnova historického rybníka v Oboře Hvězda a tehdy zcela inovativní vegetační opevnění retenční nádrže N1 Stodůlky

Od té doby jsou postupně opravovány, rekonstruovány a odbahňovány rybníky a nádrže v majetku hl. m. Prahy a jejich okolí je zvelebováno. Opravy prováděné v 60. a 70. letech již většinou dosluhují a mnoho rybníků bylo v havarijním stavu.

S dalšími provedenými revitalizacemi rybníků se stále zdokonalovaly jak cíle projektu, tak samotné realizace akcí. Do dnešního dne bylo v rámci projektu opraveno celkem 55 nádrží. Mezi nejzajímavější realizované akce paří např. revitalizace Počernického rybníka, odbahnění Hostivařské přehrady, revitalizace soustavy Chodoveckých nádrží, oprava Čimického rybníka, oprava Hořejšího rybníka nebo revitalizace soustavy nádrží na Hájeckém potoce.

Za dobu trvání projektu získaly již realizované akce velkou odezvu i na městských částech, které se v rámci zkvalitňovaní svého životního prostředí obrací na hl. m. Prahu s žádostmi o odsvěření jim svěřených vodních ploch a následné zajištění jejich revitalizací a kvalitní údržby. Odboru ochrany prostředí MHMP tak každým rokem roste počet nově nabytých vodních ploch, které jsou většinou v havarijním nebo zanedbaném stavu a je potřeba provést jejich celkovou revitalizaci nebo opravu.

VÝSTUPY PROJEKTU

Do konce roku 2017 bylo upraveno celkem 63 lokalit o ploše 185,9 ha,
celkem bylo vytěženo 666 tis. m³ sedimentu,
od roku 2005 jsou prováděna biologická hodnocení jednotlivých vodních ploch. Cekem bylo již vyhodnoceno 52 lokalit,
od roku 2008 jsou upraveny podmínky pro chov ryb v jednotlivých nádržích za účelem zmenšení množství rybích obsádek a zlepšení kvality vody. To se projevuje zejména na zvýšení průhlednosti a čistoty vody,
od roku 2009 bylo v Praze zřízeno 7 nových sportovních rybářských revírů (Vodní dílo Jiviny, rybník Martiňák v Dolních Počernicích, Libocký rybník, rybník Labuť v Kunratickém lese, Cukrovarský rybník ve Vinoři, rybník V Rohožníku a nádrž Slatina v Dubči),
2 vysychající vodní plochy se podařilo zachránit nalezením dodatečných zdrojů vody (Čimický rybník a rybník Aloisov),
3 nové vodní plochy vznikly na místech již zaniklých rybníků (rybník Ve Hvězdě, Střední rybník v Chabrech a Polifkův rybník),
5 zcela nových pražských rybníků (nádrž Pod Lesem, rybník Zahrádky, dva rybníky ve Stromovce a rybník Kotlářka),
12 vodních ploch je součástí zvláště chráněných území, proto zde revitalizace probíhaly velmi citlivě.

Cíle projektu

1. Technické

Prvním a nejdůležitějším cílem je zajištění bezpečnosti vodních děl jak za běžného provozu, tak i při povodňových stavech a jiných extrémních situacích. To obnáší řešení celkových rekonstrukcí a oprav hrází, bezpečnostních přelivů, nábřežních zdí, opevnění a vypouštěcích zařízení. Velmi často bývá součástí i celkové odbahnění rybníků.

Při obnovách technických prvků rybníků a nádrží jsou na pohledové konstrukce používány zejména přírodní materiály, jako je kámen a dřevo. Při opravách hrází se vychází z historických zkušeností využití kamene jako stabilizačního prvku. Dodnes se na některých rybnících dají nalézt více jak sto let staré funkční kamenné dlažby a tarasy. Právě proto se většinou na opevnění návodního líce používá kamenná dlažba uložená do štěrkopísku a vyklínovaná. Pohledové části dalších technických prvků rybníků jsou také obkládány kamenem. Nejčastější se používá čedič a křemitý porfýr, který se podobá v Praze dříve často používanému pískovci. Na přelivné hrany bezpečnostních přelivů jsou většinou používány kamenořezy. U některých projektů (zejména u revitalizací retenčních nádrží ze sedmdesátých a osmdesátých let) jsou často monstrózní a poškozené betonové objekty nahrazovány menšími stavbami z kamene a objekty jsou znovu navrhovány tak, aby lépe zapadly do okolního prostředí.

Při odbahňování rybníků se nejčastěji používá odbahnění suchou cestou. Sediment je odstraňován tak, aby nebylo zasahováno do litorálních porostů s výjimkou hloubení tůní pro obojživelníky.

2. Ekologicko-estetické

Druhým cílem projektu je vytvoření vodních ploch s vysokou estetickou, ekologickou a pobytovou hodnotou v návaznosti na vodní toky jako zelené koridory města a následné využití vodních ploch pro nerušící volnočasové aktivity.

Základním požadavkem je tedy zlepšení kvality vody v pražských potocích a rybnících. Na rybnících jsou 2x ročně prováděny rozbory kvality vody a případné zjištěné zdroje znečištění jsou postupně odstraňovány. S tím souvisí i regulace rybího hospodaření. Na rybnících je zaveden extenzivní chov ryb bez možnosti hnojení a krmení. Rybí obsádky jsou stanovovány na základě dlouhodobého sledování kvality a průhlednosti vody tak, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi rybí obsádkou a přirozenou úživností rybníka. Tím je umožněn rozvoj i dalším složkám rybniční fauny a flory a zvýšení biodiverzity (rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů) v Praze.

Velký důraz je kladen na doplnění chybějících břehových porostů, vytvoření litorálních a břehových pásů kvetoucí vegetace včetně výstavy ostrůvků pro ptáky a zlepšení propojení vodního a suchozemského prostředí. Pozvolné přístupy k vodě jsou pak ideálním místem, kde se lidé mohou přiblížit přírodě.

Na nejhodnotnějších revitalizovaných plochách je pravidelně prováděn biologický průzkum, od kterého se pak vyvíjí následný management ploch.

Další velmi důležitou součástí je zajištění kvalitní následné péče a údržby jako je sekání travnatých ploch, údržba břehového doprovodu a bohužel i úklidy.

3. Kulturně-historické a společenské

Součástí projektu je i zvyšování povědomí obyvatel Prahy o pražských rybnících, jejich významu v městské krajině a historii včetně obnovy historických rybníků a památek s nimi souvisejících. U rybníků jsou instalovány informační tabule popisující historii jednotlivých rybníků, revitalizace a faunu a flóru vyskytující se na rybníce. K projektům spolufinancovaným z fondů EU jsou vydávány i tištěné brožury. Součástí je i instalace drobného mobiliáře jako jsou například lavičky, mola nebo povalové chodníky.