Baba
Kategorie: přírodní památka
Ochranné pásmo: ochranné pásmo vyhlášené
Rozloha: 5.99 ha
Zřizovací předpis: vyhl. č. 4/1982 Sb. NVP
Plán péče o ZCHU (pdf)
Charakteristika území
Území PP Baba je charakteristické strmými srázy a skálami v kaňonu Vltavy. Srázy jsou obráceny k východu a jsou členěny krátkými svahovými roklemi, žlaby a zářezy. Mikroklima jednotlivých částí je díky této morfologii značně rozdílné a střídají se zde zastíněná chladnější a vlhčí místa s místy osluněnými teplými a suchými. Odlišná stanoviště tvoří na horních hranách skal jednak oligotrofní substrát štěrkopísků vysokých vltavských teras a potom vápnitých spraší, které místy štěrky v různé míře překrývají a poskytují xerothermní stanoviště s hlubokou půdou a vyšším obsahem karbonátů.
Vliv lidské činnosti
S výjimkou skalních stepí na nepřístupných místech zde veškeré plochy nějakým způsobem dlouhodobě ovlivňovala činnost člověka - pastevce, spotřebitele dřeva i rolníka. Lesy na přístupných plochách zmizely už dávno jednak proto, že v okolí Prahy byla velká potřeba dřeva, a pak také proto, že je přeměňoval na pole, sady, vinice a pastviny. Proto zde odedávna mozaika otevřených ploch různého druhu byla doplněna jen nevelkými lesními porosty. Šárecká oblast byla trvale osídlena od nejstaršího pravěku. Od neolitu je zde trvalé osídlení rolnické a pastevecké.
Strmé a skalnaté svahy tohoto území nebylo možné zemědělsky využít jinak, než extenzívní pastvou koz, která bránila nadměrnému rozvoji keřových porostů a odčerpávala vytvořenou biomasu. Skalnaté území nezastíněné dřevinami a nahromaděnou biomasou se více prohřívalo a zdůrazňoval se tak jeho xerotermní charakter. Pastva koz skončila pravděpodobně v polovině minulého století v souvislosti s výstavbou železniční tratě z Prahy do Drážďan. Železniční doprava měla značný vliv na stanovištní poměry přímo i nepřímo. Ve spodní části došlo v souvislosti s budováním tratě k vytvoření zářezu a kamenného náspu. Na upravený terén se rychle rozšířila okolní vegetace skal a skalních stepí a nově vzniklé biocenózy se již výrazně neodlišují od okolí, násep dokonce rozšířil ekologické niky některým druhům bezobratlých (hlemýžď Cepaea vindobonensis).
Ukončení pravidelného vypásání území znamenalo počátek hromadění organické hmoty a rozvoj keřových porostů. Zastíněná a starou organickou hmotou "namulčovaná" stanoviště se počala měnit i po stránce vlhkosti a méně se prohřívala. Tento proces znamená vážnou změnu stanovištních podmínek a přímé ohrožení chráněných fyto- i zoocenóz.
Počátek století znamenal i počátek velkých zalesňovacích akcí v okolí Prahy a do krajiny byly zaváděny některé introdukované dřeviny, především trnovník akát (Robinia pseudoakacia), který se následně spontánně šíří dál. Expanzi trnovníku nezůstala ušetřena ani PP Baba.
Vegetace
Flóra odpovídá svojí mozaikovitostí členité morfologii území. Nejvýznamnější fytocenózou jsou skalní stěny s Alysso-Festucetum duriusculae. Další významná společenstva patří do svazů Festucion valesiacae a Geranion sanguinei. Tato společenstva jsou v současné době ohrožována pronikáním Arrhenantherum elatius a expanzi Prunus spinosa.
K chráněným a botanicky významným druhům, které se zde vyskytují, patří především Tařice skalní, Dvojštítek hladkoplodý, Bělozářka liliovitá, Pochybek prodloužený, lnula germanica, Hvězdnice zlatovlásek, Třemdava bílá, Chrpa chlumní, Hieracium pallidum, H. echioides, Jestřábník chocholičnatý, Asplenium rata-muraria a další.
Fauna
Rovněž z entomologického hlediska je přírodní památka Baba velmi významná a vyskytuje se zde mimořádné množství druhů téměř všech skupin hmyzu. Lepidoptera reprezentuje výskyt velkého množství druhů stepních formací. Vyskytuje se zde řada významných druhů s potravní vazbou na trnku (lphiclides podalirius, Nordmannia acaciae, Strymonidia spini, Thera rupicapraria, Babta pictaria) nebo také s vazbou na rozchodníky (modrásek Scolitantides orion). Rovněž z řádu Heteroptera zde bylo zjištěno několik faunisticky významných reliktních prvků (Leptopus marmoratus, Nabis feroides, Alloeorhynchus ffavipes, Prostemma guttula, Galeatus angusticollis nebo Tingis auriculata) a mnoho mimořádných a zajímavých nálezů bylo učiněno i v dalších skupinách.
Péče o území
V současnosti je území pravidelně udržováno, redukovány křoviny i porosty agresivního akátu. V roce 2000 lety také začala pravidelná řízená pastva ovcí a koz (foto). Tím je do značné míry napodoben způsob údržby, který zde probíhal po staletí a díky kterému se zde vytvořila rostlinná společenstva a udržely se i významné druhy hmyzu.
