borovice černá
Pinus nigra
black pine
Pinaceae (borovicovité)
Charakteristika:
Vysoký strom, v mládí má na plně osluněných stanovištích široce kuželovitou korunu a pravidelné přesleny větví. Ve vyšším věku je koruna často nepravidelná, někdy až deštníkovitá. Mohutní jedinci mohou dorůstat až 30 m výšky. Kmen je přímý a rovný, pokrytý šedou až černošedou, tlustou, hluboce rozpraskanou borkou, která se loupe v tenkých plátcích. Mladé větévky jsou žlutohnědé až černohnědé, lysé s výraznými světle hnědými, zašpičatělými pupeny, které jsou pryskyřičnaté. Jehlice rostou po dvou ve svazečku, jsou tmavozelené, řídce nasazené a na stromě vytrvávají 3 až 4 roky. Šišky rostou většinou po dvou až čtyřech, téměř přisedají k větévce, mají většinou vejčitý nebo vejčitě kuželovitý tvar. Z vrchní strany jednotlivých šupin jsou žlutohnědě zbarvené, po otevření jsou šišky tmavohnědé.
Stanoviště:
Jedná se o druh široce adaptabilní, co se týče půdy. Je to nenáročný druh, kterému nevyhovují pouze silně zamokřená stanoviště. Podmínkou dobrého růstu je však jako u většiny borovic dostatek světla.
Výskyt:
Jedná se o druh široce rozšířený v celém Středozemí od Španělska po Maroko a dále pak až po Turecko a Krym, na severu pak po Rakousko. Ve velkém areálu výskytu je dělen do několika geografických, vzájemně se křížících variet.
Zajímavost:
Tato borovice představuje dřevinu vhodnou pro znovu zalesňování odlesněných oblastí a pro rekultivace, je velmi odolná vůči zhoršeným podmínkám. Dřevo této borovice díky své sukovitosti není vhodné pro výrobu nábytku, používá se jako palivo, nebo surovina pro výrobu papíru.
