dub zimní ´Mespilifolia´
Quercus petraea ´Mespilifolia´
Durmast/sessile oak ‘Mespilifolia’
Fagaceae (bukovité)
Charakteristika:
Jedná se o zahradní kultivar dubu zimního. Jde o velký a mohutný strom dosahující 20 až 25 metrů výšky se zaoblenou polokulovitou korunou. Listy jsou prakticky zcela bez laloků, mírně zakroucené, široce kopinaté, nepravidelně široké. Na jedincích jsou výrazně různě velké, výjimečně s náznakem laloků.
dub zimní − Quercsus petraea
sessile oak
Fagaceae (bukovité)
Charakteristika:
Mohutný strom, který má až do velmi vysokého věku pravidelnou vejčitou korunu. Na dobrých stanovištích může být až 40 metrů vysoký. Kůra je v mládí hladká, šedozelená, během let se postupně mění na šedohnědou až šedočernou, ve stáří hluboce zbrázděnou borku. Letorosty mají olivově zelenou barvu a jsou lysé. Listy jsou opakvejčité, směrem k dlouhému řapíku klínovité, jsou měkce laločnaté. Při rašení jemně chlupaté, svrchu záhy olysávající, tmavozelené, na rubu jemně chlupaté, alespoň na hlavní žilce. Plody rostou většinou po 2 až 3 zcela přisedlé,
nebo na kratičkých stopkách, mají oválný tvar. Žaludy jsou maximálně z jedné třetiny uzavřené v číšce.
Stanoviště:
Jedná se o světlomilný druh, přirozeně rostoucí ve středních polohách na sušších nebo i kamenitých stanovištích. Na půdu je druh nenáročný, ve vlhčích místech dosahuje větších rozměrů.
Výskyt:
Domácí druh rostoucí v celé Evropě. Na východě zasahuje až na Krym a na Kavkaz a do severního Iránu, na západě až po Reykjavík, do Irska i Británie na severu až do jižné Skandinávie.
Zajímavost:
Dub zimní poskytuje velice hodnotné dřevo, používané při stavbě lodí, podlah, nábytku a sudů. V lidovém léčitelství se používá kůra z mladých stromů jako svíravý a protikrvácivý prostředek, má protizánětlivé účinky na zanícenou kůži a sliznici. Kůra se využívá k přípravě koupelí z odvaru z dubové kůry pro léčbu hemoroidů, proleženin, popálenin, omrzlin, křečových žil, plísní nohou, ekzémů a mnoha dalších problémů s kůží. V České republice je mnoho dubů zimních vyhlášeno jako památné stromy.
Durmast/sessile oak ‘Mespilifolia’
Quercus petraea ‘Mespilifolia’
Fagaceae (beech family)
Description:
Garden cultivar of the durmast oak. Tall and massive tree of 20 to 25 metres in height, with a rounded hemispherical crown. Its leaves are virtually lobe-free, slightly twisted, wide lanceolate, and irregularly wide. Their size varies greatly on a single specimen, exceptionally hinting at lobes.
urmast/sessile oak
Quercus petraea
Fagaceae (beech family)
Description:
Mighty tree with a symmetrical ovate crown until very old age. It can grow as 40 metres tall in suitable stands. The bark is smooth and greyish-green when young, turning into greyish-brown to greyish-black ross with deep groves when old. Annual shoots are olive green in colour and bald. Leaves are obovate, wedge-shaped towards the long stem, and softly lobate. They are gently hairy when opening, with dark green top balding soon, and gently hairy on the bottom at least on main venation. Fruits usually grow in twos or threes, sitting tight
or on short stems, and are oval-shaped. The acorns are 1/3 encapsulated in cupules.
Stand:
The species is a light-demander, native in medium altitudes and drier or even rocky stands. Modest in terms of soil type, it grows larger in moist habitats.
Range:
A native species, it grows all over Europe. In the east, it spans to the Crimea, Caucasus and north Iran; in the west, to Reykjavik, Ireland and the UK, and south Scandinavia in the north.
Point of interest:
Durmast oak yields highly valued timber used to make ships, flooring, furniture, and barrels. Popular medicine uses the bark of young trees as an astringent and anti-haemorrhage agent; it suppresses inflammation in skin and mucous membranes. The bark is used for brewing bathwater to treat haemorrhoids, decubitus, burns, frost bites, varices, foot fungi, eczemas and many more skin afflictions. Many oak trees in the Czech Republic were declared memorial trees.
