habr obecný
Carpinus betulus
European hornbeam
Betulaceae (břízovité)
Charakteristika:
Strom dorůstající výšky mezi 15 až 20 metry, výjimečně se objevují jedinci vyšší, dorůstající až 30 metrů nebo naopak výrazně menší keřové tvary dorůstající pouze do 8 až 10 metrů výšky. Koruna je většinou nepravidelná, v případě, že exemplář roste na plném slunci, je vejčitá nebo vejčitě kuželovitá. Kmen je po celý život jedince pokryt hladkou, tmavošedou, někdy až černošedou borkou. Většinou je nepravidelný, svalcovitý či pokroucený, často se větví již nízko nad zemí. Letorosty jsou hnědé nebo šedohnědé, v mládí jemně chlupaté, během vegetace olysávající. Výrazné jsou odstávající zašpičatělé žlutohnědé pupeny, podobné pupenům buku. Listy jsou podlouhle vejčité, na bázi většinou okrouhlé. Po okrajích dvakrát pilovité, na rubu alespoň okolo hlavní žilnatiny jemně chlupaté po celou dobu vegetace. Na podzim se zbarvují žlutě až žlutohnědě. Květy, jehnědy, se objevují spolu s rašením listů a mají žlutozelenou barvu. Plody jsou nápadné, složené z trojlaločnatých lístků, které objímají žebernatou nažku. Před dozráním jsou plody zeleně zbarvené, ve zralosti pak hnědé. Na jedincích vydrží plody většinou do začátku prosince.
Stanoviště:
Nenáročný druh rostoucí na všech typech stanovišť kromě výrazně vlhkých nebo zamokřených půd. V hlubokém stínu nebo na místech s nedostatkem půdy může růst jako keř.
Výskyt:
Evropský druh rostoucí od Velké Británie po Ukrajinu a Bělorusko. Přes Balkán zasahuje do Malé Asie, na Kavkaz a do severního Íránu. Chybí na Iberském poloostrově a v jižní části Řecka a prakticky po celé Skandinávii.
Zajímavost:
Habr se velmi často používá jako stříhaný živý plot, druh velmi dobře snáší častý řez. Jeho plody na podzim slouží jako potrava pro drobné ptáky, jako jsou například pěnkavy a sýkory, i pro malé savce, jako jsou myši a plchové.
