jasan ztepilý
Fraxinus excelsior
European/common ash
Oleaceae (olivovníkovité)
Charakteristika:
Vysoký, až 40 metrů dorůstající strom s rovným přímým kmenem a řídkou korunou. Koruna je zpravidla široce vejčitá, někdy až oválná. Kůra je v mládí hladká, šedá, ve vyšším věku, cca od 30 až 40 let, se postupně mění na mělce podélně brázditou, šedou až šedohnědou borku. Letorosty jsou lysé, šedozelené nebo hnědozelené s nápadnými černými pupeny. Listy raší relativně pozdě – až koncem května. Jsou lichozpeřené, složené ze 7 až 15 podlouhle vejčitých až kopinatých lístků, které jsou na okraji měkce zubaté. Listy na podzim opadávají zelené. Květy jsou nenápadné, vyrůstají z postranních pupenů a objevují se před rašením listů, mají zelenopurpurovou barvu. Plodem je zprvu zelená, po dozrání suchá, hnědá nažka. Plody se na stromech většinou drží až do počátku zimy.
Stanoviště:
Nenáročná dřevina upřednostňující hluboké živné a vlhké půdy. Je však schopna růst na krátkodobě vysychajících stanovištích, tam však jedinci dosahují menších rozměrů. V mladším věku dobře snáší zastínění. Stejně jako buk je i jasan citlivý na vznik korní spály na kmenech a kosterních větvích u jedinců náhle uvolněných z porostu. V posledních letech je napadán houbou Chalara fraxinea, která způsobuje výrazné prosychání korun a celkové zhoršení kondice, které postupně vede až k jejich odumření.
Původ:
Evropský druh rostoucí od severního Španělska až po jižní pobřeží Kaspického moře v Íránu. Na severu zasahuje do jižní Skandinávie a na jihu do střední části Itálie a severního Řecka.
Zajímavost:
Strom má velmi kvalitní dřevo, jehož kvalita se ovšem může velmi lišit v závislosti na stanovišti, na kterém konkrétní exemplář roste. Dřevo stromu je pevné, pružné a houževnaté, slouží k výrobě nábytku, dýh, parket a hudebních nástrojů, v minulosti se ze dřeva vyráběly kočáry a karoserie silničních automobilů. V současné době je jedním z nejvyhledávanějších dřev při výrobě nábytku a podlah.
Kůra stromu se v minulosti užívala jako náhražka chininu proti horečkám.
European/common ash
Fraxinus excelsior
Oleaceae (olive family)
Description:
Tall, up to 40 metres high tree with a straight trunk and sparse crown. The crown is usually wide ovate, sometimes oval. Bark is smooth and grey when young, and from age 30 to 40 it gradually turns into grey to greyish-brown ross with shallow lengthwise grooves. Annual shoots are bald, greyish-green or brownish-green with striking black buds. Leaves open quite late, in late May. They are odd pinnate, comprising 7 to 15 oblong ovate to lanceolate leaflets with crenate margins. The leaves fall off green in the autumn. Flowers are subdued, growing from lateral shoots before the leaves open, and are greenish-purple. Fruits are achenes, initially green then brown and dry. The fruits usually stay on the trees until early winter.
Stand:
A modest species preferring deep nutritious and damp soil. It can grow in stands with short-term drought, albeit attaining smaller dimensions. It tolerates shade well at young age. Similar to beech, ash is also sensitive to sun burn in trunks and structural branches if suddenly freed from the canopy. In recent years, ash trees have been attacked by the Chalara fraxinea fungus that causes crowns to dry out and the overall condition to deteriorate, ultimately killing the trees.
Origin:
European species growing from north of Spain to the southern coast of the Caspian Sea in Iran. In the north, it spans to southern Scandinavia, and in the south, to central Italy and northern Greece.
Point of interest:
Ash wood is of high quality, though this can differ widely depending on the stand of specific trees. The wood is strong, flexible, and sturdy, and is used to produce furniture, veneer, parquets, and musical instruments; coaches and car bodies used to be made from it in the past. It is currently one of the most sought-after materials for making furniture and flooring.
Ash bark was used to treat fever in replacement of quinine.
