jerlín japonský
Sophora japonica
Japanese pagoda tree
Fabaceae (bobovité)
Charakteristika:
Bujně rostoucí opadavý strom s široce okrouhlou, někdy až kulovitou korunou. Koruna starých stromů je často velmi nepravidelná, kmeny se velmi brzy větví a strom netvoří dominantní průběžný kmen. Kůra je zprvu zelená, později šedá, během let se mění na podélně rozpukanou šedohnědou borku. Letorosty a větvičky jsou tmavě zelené alespoň do třetího roku, na letorostech jsou bílé lenticely, po vyrašení jsou letorosty chlupaté, avšak brzy zcela lysé. Listy jsou střídavě postavené, lichozpeřené, složené z 9 až 17 vejčitých lístků, které bývají na konci zašpičatělé. Listy jsou svrchu tmavozelené, lesklé na rubu, později šedozelené, krátce přitisklé, chlupaté. Na podzim se zbarvují žlutě, nebo někdy opadávají zelené s prvními mrazy. Květy rostoucí v dlouhých koncových latách na letorostech rozkvétají v červenci až srpnu. Květy mají žlutobílé zbarvení a jsou výrazně vonné. Plodem jsou dužnaté, zaškrcované zelené lusky, rovněž postavené v širokých latách. Na stromech drží po dozrání zhruba do začátku prosince.
Stanoviště:
Ideálně roste na osluněných místech v hlubokých půdách, dobře však snáší i půdy suché a kamenité, kde však prakticky netvoří průběžný kmen a brzy se rozvětvuje.
Výskyt:
I přes druhový název pochází jerlín japonský z Číny, jeho výskyt zasahuje až na Korejský poloostrov, v Japonsku se objevuje pouze v kultuře.
Introdukce:
Jeho růst v ČR je poprvé doložen z Královské obory z roku 1835, od roku 1776 je uveden v soupisu rostlin pěstovaných v botanické zahradě na Smíchově.
Zajímavost:
V čínském lékařství patří tento druh k nejvýznamnějším rostlinám, užívá se jako antibakteriální, protizánětlivý a pročišťující prostředek. Odvar z listů se používal při léčbě drobných povrchový ran. Strom, a to především jeho plody a kůra byl v minulosti používán jako zdroj žlutého barviva.
Japanese pagoda tree
Sophora japonica
Fabaceae (bean family)
Description:
Sprightly deciduous tree with a wide round to spherical crown. Crowns of old trees are often quite asymmetrical; trunks furcate quite early and no dominant straight trunk forms. Bark is green at first, over time turning grey and then into a grey-brown ross with lengthwise fissures. Annual shoots and twigs are dark green at least until three years of age; shoots bear white lenticels and are pubescent when new yet completely bald early on. Leaves are alternate, odd pinnate, and consisting of 9 to 17 pointy ovate leaflets. The leaves are dark green on top, glossy on the bottom, later greyish green; subadpressed and pubescent. They turn yellow in the autumn, sometimes falling off green with first frost. Flowers in long terminal panicles on shoots appear in June to August. They are yellow and white and with a prominent scent. Fruits are pulpy, constricted green pods arranged in wide panicles. When ripe, they stay on the trees until early December.
Stand:
It prefers sunny spots with deep soil, tolerating dry and rocky soil as well, but it never forms a straight trunk in such stands and furcates soon.
Range:
Despite its name, the species comes from China and ranges to the Korean Peninsula; in Japan, it only appears in artificial stands.
Introduction:
It was first documented as growing on the Czech territory in the Royal Game Preserve in 1835; it was listed among the plants grown in the botanical garden in Smíchov from 1776 on.
Point of interest:
One of the most important medicinal species in China, it is used as an antibacterial, anti-inflammatory, and purging agent. Leaf brew was used to treat small surface wounds. The tree’s fruits and bark were used as a source of yellow dye in the past.
