ořechovec srdcovitý
Carya cordiformis
swamp hickory
Juglandaceae (ořešákovité)
Charakteristika:
Statný strom dorůstající mezi 20 až 30 metry výšky. V habitu je podobný ořešákům, má však jemnější strukturu koruny. Jedná se o na vhodných stanovištích rychle rostoucí druh, s přímým rovným kmenem a vejčitou korunou. Kůra je od mládí až do vyššího věku, cca do 40 až 50 let, hladká, šedá. Později se mění na mělce rozbrázděnou šedou až šedohnědou borku. Letorosty jsou v mládí hnědě nebo rezavě chlupaté, později během vegetace olysávají, mají hnědou až červenohnědou barvu. Na rozdíl od ořešáků je dřeň větviček plná. Pupeny jsou výrazné s velkými vstřícnými šupinami, mají žlutou až žlutohnědou barvu. Na větvičkách jsou patrné výrazné jizvy po opadaných listech. Listy jsou lichozpeřené, složené ze 7 až 9 listů, které mají ostře pilovitý okraj. Spodní strana listu je alespoň na hlavní žilnatině chlupatá. Na podzim se zbarvuje žlutě až žlutohnědě. Květy v jehnědách se objevují s rašením listů. Plodem je ořech dozrávající v říjnu až listopadu. Oplodí je na rozdíl od velké části ostatních ořechovců tenké, ve spodní polovině s náznakem mladých žeber, pokud ořech při dozrání puká, tak pouze ve spodní třetině. Plody jsou zelené, při dozrání zelenožluté. Plod je oválný, na konci výrazně zašpičatělý, hladký, má světle hnědou barvu a hořké jádro.
Stanoviště:
Plochy tvrdého luhu, na hlubokých a živných půdách, které mohou být i sezónně zaplavované.
Výskyt:
Východní část Severní Ameriky, od jihu Kanady až po Alabamu. Na západě končí výskyt až za řekou Mississippi.
Zajímavost:
Na rozdíl od ostatních ořechovců plody tohoto druhu nejsou jedlé, jsou výrazně hořké, a to kvůli vysokému obsahu taninu; jejich hořkost je tak silná, že se jim vyhýbají i veverky. Dřevo se využívá pro mnoho účelů, v nábytkářství, pro výrobu podlah, na výrobu papíru, ve své domovině v Severní Americe se využívá na uzení masa.
