smrk pichlavý
Picea punges ´Glauca´
blue spruce
Pinaceae (borovicovité)
Charakteristika:
Výrazně ocelově modře zbarvený kultivar smrku stříbrného. Strom tvoří jehlancovitou korunu, přímý kmen může dosahovat výšky mezi 15 až 25 lety. U starých stromů větve ve spodní třetině koruny mírně převisají. Oproti většině ostatních druhů smrku je koruna poměrně úzká. Již od mládí se tvoří šupinkovitě jemně odlupčivá hnědočervená borka, která je ve stáří až šedohnědá a hluboce rozbrázděná. Větvičky jsou lysé, žlutohnědě zbarvené s nepryskyřičnatými pupeny, které mají pouze volně nasedající, většinou nepřitisklé pupenové šupiny. Jehlice jsou ocelově modré, ostře pichlavé, tenké a silné, na průřezu čtyřhranné, rostou radiálně okolo celé větvičky, zpravidla odstávají v pravém úhlu.
Šišky jsou světle hnědé, válcovité, s tenkými ohebnými, na konci vykousnutými šupinami, ty jsou podélně zvrásněné. Na stromech šišky po dozrání vytrvávají zhruba jeden rok.
Nároky:
Výrazně světlomilná dřevina nesnášející ani slabé zastínění. Ideálně roste na vlhčích, ne však mokrých nebo zaplavovaných půdách, velmi dobře však snáší stanoviště suchá.
Rozšíření:
Ve střední části USA ve vyšších polohách Skalistých hor z Idaha a Wyomingu po Arizonu a Nové Mexiko.
Původ:
Jedná se o zahradní kultivar, dlouho pěstovanou odrůdu, pravděpodobně přírodní výběr výrazně sivé formy původního druhu.