trnovník akát
Robinia pseudoacacia
Fabaceae (bobovité)
Black locust, false acacia
Charakteristika:
Vysoký, nepravidelně rychle rostoucí strom s rozložitou, řídkou korunou. Výška závisí na stanovišti, pohybuje se od 10 do 25 metrů. Druh často vytváří kořenové výběžky a tvoří pak celé polykormony. Kůra je v mládí šedohnědá, záhy zbrázděná, okolo 20 až 30 roku věku se mění na hluboce rozpukanou, ve stáří velmi tlustou, šedočernou až černou borku. Větvičky jsou často trnité, a to zejména bujné výhony, většinou jsou hranaté, lysé a mají šedozelenou barvu. Pupeny jsou pouze velmi malé, neznatelné. Listy jsou lichozpeřené, složené z 9 až 17 vejčitých lístků, které jsou jen v mládí řídce chlupaté a záhy olysávají. Svrchu jsou listy světle zelené, na rubu až slabě sivozelené, zbarvují se jen výjimečně žlutozeleně. Listy zpravidla opadávají s prvním mrazem zelené, beze změny barvy. Květy se objevují koncem května a v červnu. Bílé, bohaté hrozny květů jsou silně vonné, převislé. Vůně květů je velmi charakteristická, květy jsou medonosné. Plodem je plochý, lysý lusk hnědé až šedohnědé barvy, obsahující několik tvrdých, olivově hnědých semen.
Stanoviště:
Jedná se o nenáročnou, světlomilnou dřevinu, kromě potřeby dostatku světla nemá jiné omezení, špatně roste pouze na zamokřených stanovištích.
Výskyt:
Druh je domácí ve východní části USA.
Zajímavost:
Na stanovišti se akát chová jako primárně sukcesní druh, který se rychle š ruhů a jeho odstraňování je velmi náročné. Původně byl dovezen jako medonosný strom, med akátu má světlou barvu a jedná se o jeden z nejlepších medů se spoustou zdravotních benefitů. Akát má velmi houževnaté dřevo, které se používá v nábytkářství, na stavbu plotů i ve stavebnictví a jako cenné topivo, jeho výhřevnost je nejvyšší ze všech používaných palivových dřev.
Black locust, false acacia
Robinia pseudoacacia
Fabaceae (bean family)
Description:
Tall, irregularly fast-growing tree with a sprawling and sparse crown. Depending on the stand, its height ranges from 10 to 25 metres. The species often forms root sprouts, resulting in polycormons. The bark is greyish-brown when young, developing grooves early and turning into deeply fissured greyish-black to black ross around 20 to 30 years of age, which is very thick at old age. Twigs are often thorny, in particular sprightly shoots; they are mostly square, bald, and greyish-green. Buds are very small, almost indiscernible. Leaves are odd pinnate, composed of 9 to 17 ovate leaflets that are thinly haired when young only and bald early. Leaves are light green on top, mildly greyish-green on bottom, and turn yellow-green exceptionally. Leaves usually fall off green, without discolouring, with the first frost. Flowers appear in late May and June. White and rich flower clusters are strongly fragrant and pendent. The flower scent is very typical, and the flowers are melliferous. Fruits are flat, bald, brown to greyish-brown pods, containing several hard, olive-brown seeds.
Stand:
A modest, light-demanding tree, it requires little besides enough light; it suffers only in wet stands.
Range:
Indigenous in the eastern part of the US.
Point of interest:
Black locust acts like a primary succession species, rapidly spreading with its root sprouts, inhibiting the growth of other species via allelopathic interaction, and is very difficult to remove. It was initially imported as a melliferous species; black locust honey is light in colour and is among the best honey types with many medical benefits. Its wood is very tough and is used for furniture, fences, construction, and as firewood; its calorific value is the highest of all firewood.
