túje obrovská
Thuja plicata
Western red cedar/giant arborvitae
Cupressaceae (cypřišovité)
Charakteristika:
Vytrvalý, bujně rostoucí strom s pravidelnou kuželovitou až jehlancovitou korunou. Dosahuje výšky okolo 30 metrů, ve své domovině je mnohem vyšší. Často se vyskytují exempláře větvené až od země, někdy větve na zemi zakořeňují a tvoří celé lesíky. Kmen je rovný a přímý, nápadně tlustý se silnou skořicově hnědou rozpraskanou měkkou borkou. Větvičky jsou oblé, prakticky nesmáčklé, svrchu lesklé, vespod se sivou nebo modrobílou kresbou, která je poměrně výrazná. Rozemnuté větvičky poměrně výrazně voní. Květy jsou nenápadné, zjara velmi silně pylují neagresivním pylem. Šištice jsou drobné, kožovité, složené z 5 až 6 párů rovných šupin, ve zralosti se zbarvují hnědě.
Stanoviště:
Ideálně roste a největších rozměrů dosahuje na inverzních vlhkých, ne však zamokřených stanovištích. Není nijak zvlášť náročná na světlo, snáší i poměrně výrazný zástin, dobře regeneruje z větví i kmene.
Stanoviště:
Na suchých místech je koruna stromu řídká a nedosahuje takových rozměrů.
Výskyt:
Druh se vyskytuje v širokém cípu západního pobřeží Severní Ameriky od Aljašky až po Kalifornii.
Introdukce:
První záznam o introdukci tohoto stromu je z roku 1844 z botanické zahrady v Praze na Smíchově.
Zajímavost:
Dřevo stromu je ceněno pro svůj unikátní vzhled, vůni a velkou odolnost vůči hnilobě, používá se tedy především pro venkovní účely, v Americe i Evropě se z něho často staví včelí úly, jeho lehkost a pevnost ho dělá oblíbeným při výrobě kytar. V Americe se jednalo o jeden z nejdůležitějších stromů v rámci indiánské kultury s velkým duchovním významem, původní Američané využívali veškeré součásti stromu, dřevo používali na stavbu chýší, kánoí, totemů a užitkových předmětů, dále byly různé části stromu využívány pro medicínské účely.
Western red cedar/giant arborvitae
Thuja plicata
Cupressaceae (cypress family)
Description:
Persistent and sprightly tree with a regular conical to pyramidal crown. It can attain about 30 metres in height, and even much higher in its homeland. Specimens branched from the ground up are common; branches sometimes take root in the ground and form groves. The trunk is straight, strikingly thick with strong, cinnamon-brown fissured soft ross. Twigs are round, not flattened, glossy on top and with quite striking greyish or blue-white patterns on the bottom. Crushed twigs give out a prominent scent. Flowers are unremarkable, producing a wealth of non-aggressive pollen in the spring. Strobiles are small, leathery, and made of 5 to 6 pairs of straight scales, turning brown when ripe.
Stand:
The species prefers and grows the largest in moist but not wet stands with temperature inversion. It is not specifically demanding for light, tolerating rather strong shade, and regenerates from both the branches and the trunk.
Stand:
The crown is sparse and smaller in dry stands.
Range:
The species is native over a broad zone of North America’s west coast, from Alaska to California.
Introduction:
The first record of this species’ introduction comes from the botanical garden in Prague-Smíchov, dating back to 1844.
Point of interest:
The wood of this tree is appreciated for its unique appearance, scent, and great resilience to rot, which is why it is used mostly for outdoor applications; it is often used for building beehives in America and Europe, and its lightness and strength make it popular in guitar making. In America, it was one of the most important trees with a great spiritual meaning in Indian culture; native Americans used all parts of the tree – timber for shelters, canoes, totems, and utensils, and other parts of the tree were used for medicinal purposes.
