túje obrovská
Thuja plicata
western red cedar
Cupressaceae (cypřišovité)
Charakteristika:
Vytrvalý, bujně rostoucí strom s pravidelnou kuželovitou až jehlancovitou korunou. Dosahuje výšky okolo 30 metrů, ve své domovině je mnohem vyšší. Často se vyskytují exempláře větvené až od země, někdy větve na zemi zakořeňují a tvoří celé lesíky. Kmen je rovný a přímý, nápadně tlustý se silnou skořicově hnědou rozpraskanou měkkou borkou. Větvičky jsou oblé, prakticky nesmáčklé, svrchu lesklé, vespod se sivou nebo modrobílou kresbou, která je poměrně výrazná. Rozemnuté větvičky poměrně výrazně voní. Květy jsou nenápadné, zjara velmi silně pylují neagresivním pylem. Šištice jsou drobné, kožovité, složené z 5 až 6 párů rovných šupin, ve zralosti se zbarvují hnědě.
Stanoviště:
Ideálně roste a největších rozměrů dosahuje na inverzních vlhkých, ne však zamokřených stanovištích. Není nijak zvlášť náročná na světlo, snáší i poměrně výrazný zástin, dobře regeneruje z větví i kmene.
Stanoviště:
Na suchých místech je koruna stromu řídká a nedosahuje takových rozměrů.
Výskyt:
Druh se vyskytuje v širokém cípu západního pobřeží Severní Ameriky od Aljašky až po Kalifornii.
Introdukce:
První záznam o introdukci tohoto stromu je z roku 1844 z botanické zahrady v Praze na Smíchově.
Zajímavost:
Dřevo stromu je ceněno pro svůj unikátní vzhled, vůni a velkou odolnost vůči hnilobě, používá se tedy především pro venkovní účely, v Americe i Evropě se z něho často staví včelí úly, jeho lehkost a pevnost ho dělá oblíbeným při výrobě kytar. V Americe se jednalo o jeden z nejdůležitějších stromů v rámci indiánské kultury s velkým duchovním významem, původní Američané využívali veškeré součásti stromu, dřevo používali na stavbu chýší, kánoí, totemů a užitkových předmětů, dále byly různé části stromu využívány pro medicínské účely.
