Zelkova habrolistá
Zelkova carpinifolia
Caucasian elm
Ulmaceae (jilmovité)
Charakteristika:
Široký, často vícekmenný, jemně větvený strom dosahující výšky mezi 15 a 25 metry. U soliterních jedinců je koruna široce oválná nebo až nepravidelně široce kulovitá. Kůra je dlouho hladká, šedá, pokud se odlupuje tak v malých destičkách, pak může někdy být až oranžovo šedá.
Mladé výhony chlupaté většinou červenohnědě zbarvené. Větvičky nemají korkové lišty. Pupeny jsou drobné hnědé, střídavé postavené. Listy jsou eliptické, drobné, po okraji znatelně pilovité až zubaté. Z vrchu jsou hrubě, vespod pak jemně chlupaté, tmavozeleně zbarvené, téměř přisedlé jen s velmi krátkým řapíkem. Na podzim se zbarvují svítivě žlutě, někdy s bronzovým nádechem.
Květy nenápadné, drobné, žlutozeleně zbarvené se objevují těsně před nebo zároveň s rašením listů. Plody drobné nenápadné oříšky zprvu zelené později hnědé dozrávají na podzim.
Stanoviště:
Přirozeně roste v okrajích vodních toků a vodních ploch, na vlhkých stanovištích. Je však schopna růst i na vysychavých stanovištích. Dobře prosperuje jak v místech zastíněných, tak i na otevřených stanovištích.
Výskyt:
Přirozeně se vyskytuje v severním Iránu na Kavkaze a ostrůvkovitě i ve východní části Turecka.
Zajímavost:
Z hlediska zahradní architektury se jedná o velmi atraktivní strom, především co se habitu a žlutého podzimního zbarvení týče. Dřevo zelkovy je velmi tvrdé a odolné, tradičně se z něj vyrábí rámy a zárubně dveří, vhodné je také k výrobě nábytku.
