Zajímavosti
Metronom
1. května roku 1955 byl na pražské Letné před davy lidí odhalen monumentální pomník sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. Pomník, který běžným lidem k srdci nepřirostl a nelichotivě se mu říkalo „fronta na maso“, byl již koncem roku 1962 odstřelen. Na plošině místo pomníku je dnes osazen obrovský metronom, jehož autorem je profesor Vysoké školy uměleckoprůmyslové Vratislav Karel Novák. Poprvé se metronom rozhýbal 15. 5. 1991. V dnešní době je prostor bývalého pomníku využíván k zastavením s krásným výhledem na panorama Prahy a pro skateboarding.
Hanavský pavilon
Na Zemské jubilejní výstavě, konané v roce 1891 v Holešovicích, mohli návštěvníci obdivovat četné stavby i množství exponátů, mezi nimi i pavilon Knížecích hanavských železáren komárovských. Pavilon stavěli dělníci knížecích sléváren podle návrhu arch. Otty Hiesera a byl proveden v bohatém holandském barokním slohu, z litého železa, zdiva a skla. Ještě před skončením výstavy daroval kníže Vilém z Hanavy pavilon městu Praze. Zprvu sloužil jako úkryt návštěvníkům sadů před nepohodou, později jako restaurace a tak je tomu i dnes. V roce 2016 prošlo okolí pavilonu komplexní rekonstrukcí.
Historický kolotoč složený z dřevěných koní a modelů autíček stojí od roku 1894 na okraji Letenských sadů, přímo naproti Národnímu technickému muzeu. Jde o nejstarší dochovaný podlahový kolotoč v Evropě, který nechal Josef Nebeský postavit již před více než sto lety pro pobavení dětí i dospělých. Tato unikátní technická památka je od roku 2004 součástí sbírek Národního technického muzea. V roce 2017 byla zahájena její rekonstrukce.
Letenský zámeček je novorenesanční budova postavená ve stylu italské vily v roce 1863 podle projektu architekta Ignáce Vojtěcha Ullmanna. Tvoří dominantu Letenských sadů již více než 140 let a je oblíbeným výletním místem Pražanů. V době totality restaurační budova značně chátrala, ale v roce 1992 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce celého objektu. V současné době slouží Letenský zámeček jako restaurační zařízení s jedinečným výhledem na město.
Pavilon Expo 58
Na světové výstavě Expo 58 získalo Československo Zlatou hvězdu a dalších třináct významných ocenění za moderní architektonicky zajímavě řešenou restauraci. Ta byla po výstavě převezena z Bruselu do Prahy a umístěna do Letenských sadů. Autory návrhu pavilonu jsou František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný.
Kramářova vila
Vila předsedy první československé vlády Karla Kramáře tvoří nepřehlédnutelnou dominantu letenského panoramatu. Návrh zpracoval prestižní vídeňský architekt Friedrich Ohmann. Stavební práce byly zahájeny v roce 1911 a trvaly téměř pět let. Přestože z architektonického hlediska je vila obtížně zařaditelná, neboť novobarokní sloh doplňují typické secesní prvky, je považována za jednu z výrazných staveb pražské vilové architektury. Koncem čtyřicátých let 20. století převzalo nemovitost i s vnitřním vybavením Národní muzeum, ale už v roce 1952 se budova dostala do správy Úřadu předsednictva vlády. V letech 1994–1998 prošla vila zásadní rekonstrukcí obytných prostor a od roku 1998 slouží jako rezidence předsedy vlády České republiky.