Lesy v Dolních Počernicích

Rozloha: 78,4 ha
Katastrální území: Dolní Počernice, Dubeč

Nově založený les: 21,1 ha
Stávající porosty: 8,3 ha
Louky: 3,2 ha
Pastviny: 15,4 ha
Ostatní zeleň: 1,2 ha
Alejové stromy: 25 lesních, 67 ovocných
Vodní plochy: 20,2 ha
Mokřady: 3,7 ha
Nejvíce zastoupené dřeviny: dub zimní a lípa srdčitá
Zpevněné plochy (cesty): 0,2 ha
Krajinné prvky: dubové aleje, ovocná alej, revitalizace Hostavického potoka, tůně, louky, pastvina pro zubry

Vlastník lesa: hlavní město Praha, zastoupené odborem ochrany prostředí MHMP
Údržbu provádí: Lesy hl. m. Prahy

Mapa lesů v Dolních Počernicích

Historie a současnost lesa

V okolí jižní části Dolních Počernic vznikl v průběhu pěti let poměrně unikátní prstenec nově založených lesů a lesíků. Díky majetkovým poměrům (historický majetek získaný Prahou v průběhu 1. republiky koupí tehdejšího Počernického statku) a možnostem daným územním plánem, zde bylo v letech 2003−008 založeno na převážně zemědělské půdě sedm lesů a lesíků. Jednalo se o jedny z prvních podobně zakládaných nových lesů, takže zde byly pilotně zkoušeny různé způsoby založení lesních porostů. Najdeme tak zde lesní porosty založené klasickým způsobem − tedy výsadbou do částečně ruderalizovaných polí, část porostů byla založena do vyorané brázdy − a to jak ruční výsadbou, tak i za použití sázecího stroje. Najdeme zde také první plochu nového lesa založeného za použití obalované sadby. Rovněž zde byly pokusně některé plochy po výsadbě ponechány bez oplocení, aby se ověřila i možnost odrůstání sazenic při tlaku zvěře v pražských podmínkách. Všechny tyto v zásadě pilotně zkoušené postupy byly vyhodnocovány a zkušenosti z nich byly zapracovány do standardizovaných postupů využívaných v následujících letech, kdy byly zalesňovány násobně větší plochy a kde by chybné postupy tedy vedly k výrazně větším škodám.

Fotografie z let 2007−2009 (zákládání lesa)

S odstupem 15−20 let od provedených výsadeb lze konstatovat, že běžný návštěvník již téměř nepozná rozdíl při použití různých postupů zalesnění. Nejlepší výsledky mají výsadby, které byly od počátku oplocené a byly použity obalované sazenice (plocha vedle areálu Louda auto). Zde se navíc pravděpodobně jedná i o pozitivní vliv kvalitních půd s optimální vlhkostí. Stejně tak velmi dobře odrůstají i výsadby mezi Hostavickým potokem a novou zástavbou západně od potoka. Tady se však již v současné době ukazuje problém použití skupinového míšení dřevin při výsadbě, kdy výsadby jasanů jsou díky houbovému onemocnění (chalara fraxinea) již ve fázi rozpadu, protože jasany byly sázeny do skupin bez příměsi jiných dřevin. Pravděpodobně zde bude nutné použít podsaby jinými vhodnějšími dřevinami. Naopak původní skupinové výsadby douglasek je již nutné v rámci výchovných zásahů poměrně razantně prořeďovat, což by při použití jednotlivého míšení dřevin nebylo nutné a cílové zastoupení této odolné jehličnaté dřeviny by bylo ve výsledku vyšší.

Přes uváděné pokusy při výsadbě lesy v okolí Dolních Počernic v zásadě velmi dobře odrůstají a plní tak funkci nejen rekreačně − estetickou, ale částečně i jako filtr proti hluku a prachu. 20 let staré výsadby podél Štěrboholské radiály jsou již dnes vyšší než dodatečně instalované protihlukové stěny a pomáhají tak vizuálně i hlukově odclonit tuto frekventovanou komunikaci od zástavby Dolních Počernic. Zároveň jsou tyto lesíky i novým biotopem, jehož významnost a biologická hodnota roste se stoupajícím věkem a stabilizací těchto vegetačních prvků v krajině.