Sad U Malé Říčky
Celková rozloha: 0,05 ha
Katastrální území: Bubeneč
Počet stromů (2021): 13
Ovoce k natrhání: ano, plodí i stromy zasazené v roce 2014
Určené odrůdy
Jabloně: Astrachán bílý, Borovinka, Gravštýnské, Kalvil červený podzimní, Malinové hornokrajské
V Královské oboře neboli Stromovce se nachází, velké množství rozličných dřevin. Řada z nich jsou vzácné původní druhy z různých zemí světa, ale rostou tu i pečlivě vyšlechtěné kultivary. Málokdo by čekal, že mezi okrasnými stromy najde i stromy ovocné, ale stačí navštívit nejzápadnější cíp Stromovky, a tam, na břehu Malé Říčky, je vysázený dokonce celý ovocný sad, který odkazuje na zdejší zaniklou zahrádkářskou osadu.
Historie
Parcela, na které se sad nachází, byla dlouhý čas vyčleněná jako prostor pro úpravy vodního toku. V pozemkových knihách, které jsou historickými předchůdkyněmi dnešního katastru nemovitostí, můžeme najít, že se jednalo o neplodnou kulturu a vlastníkem byl od roku 1883 Fond pro kanalizování řek Vltavy a Labe v Čechách. Tehdy byla Malá Říčka ještě levostranným ramenem Vltavy, které přirozeně meandrovalo.
Na přelomu 19. a 20. století došlo k zaslepení ramene. U Císařského mlýna bylo zasypáno a dále vedeno potrubím pod povrchem až do Vltavy. Od té doby již mělo koryto Malé Říčky jasně vymezenou hranici, která trvá až do současnosti, a proto se jeho příbřežní plochy mohly více zastavovat, byť s omezeními, neboť se jedná o záplavovou zónu.
V době první republiky bylo území napravo po směru toku Malé Říčky, včetně pozemku dnešního sadu, rozčleněno na desítky drobných zelených plošek s dřevěnými chatkami. Vznikla zde rozsáhlá zahrádkářská osada.
Připomínku této historie můžeme vidět i v nedalekém pomníčku padlým zahrádkářům. Jsou na něm uvedena tři jména, tři smutné příběhy české statečnosti. Karel Fojtík a Gustav Zenker padli na barikádách. U třetího Rudolfa Staňka je uvedeno, že byl popraven nacisty. Při bližším pátrání ve vojenských archivech lze zjistit, že se jednalo o nožířského mistra, který byl popraven na Pankráci za odbojovou činnost v organizaci Obrana národa. Tu založili vojáci československé armády, kteří se odmítli podvolit německé nadvládě.
V osmdesátých letech došlo na tomto území k výstavbě rozsáhlého sportovního areálu Centra sportu ministerstva vnitra a většina zahrádek byla zrušena.
Jen asi 20 z nich se přesto dochovalo nedaleko Císařského mlýna, ale i tyto poslední byly nakonec zničeny, když je spláchly povodně v roce 2002. Celá Stromovka byla těžce zasažena. Mnoho zdejších keřů i stromů nepřežilo, ať už tlak vody či následné dlouhodobé zatopení, kterému byly vystaveny. Protože je podstatná část Stromovky v lužní poloze v záplavové zóně, opadala voda velmi pozvolna.
Po povodních došlo k rozsáhlým úpravám parku. Záplavy na jednu stranu drasticky smazaly mnoho předchozí práce zahradníků, ale zároveň otevřely dveře novým možnostem uspořádání, modelace terénu i skladby rostlin. Zahrádky se již k Malé Říčce nevrátily, ale přeživší vzrostlé ovocné stromy se staly základem pro ovocný sad ve Stromovce. Na podzim v roce 2014 zde bylo zasazeno 10 vysokokmenných jabloní jako připomínka zahrádkářské kolonie. Bylo vybráno pět tradičních odrůd, vždy po dvou kusech. Při výběru se kladl důraz na to, aby jablka byla hned po utržení konzumovatelná a mohla tak těšit návštěvníky parku svou chutí.
Jednou z užitých odrůd je Malinové hornokrajské. Jeho chuť, jak již název napovídá, by mělo sladkostí připomínat zralé maliny. Je možné jej ochutnat v záři či říjnu, kdy dozrává.
Podrost sadu tvoří travinobylinné společenstvo, které je udržováno extenzivněji.
V plánu je rozšíření rozlohy stávajícího sadu o zadní část přiléhající ke sportovnímu areálu, která je v současnosti v soukromém vlastnictví.
Management
Provádí se udržovací řez a dvakrát ročně seč. Ze západní strany ovocného sadu je ponechána vzrostlá zeleň, která cloní zástavbu.
Rostliny a živočichové v sadu
Celá Královská obora je zvláště chráněné území vyhlášené od roku 1988. Spíše, než přírodní divoký ráz má však zdejší flóra a fauna charakter městské zeleně, neboť se nachází na území hojně navštěvovaného krajinářského parku. Park Stromovka byl pro veřejnost zpřístupněn již v roce 1804.
V současné době se z vysetých směsí zachovaly léčivé rostliny, jako jsou pilát lékařský či vysoký ozdobný sléz velkokvětý. Za zmínku stojí i výskyt křivatce žlutého. Tato málo známa bylina patří mezi jarní efemeroidy – tedy byliny, které časně zjara vykvetou a zaplodí a následně jejich nadzemní část odumře. V plánu je úprava výsevné směsi na míru právě do této lokality.
Z živočichů se v sadu vyskytuje celá řada zástupců běžného hmyzu. Příkladem je páteříček sněhový. Larvy tohoto brouka po přezimování vylézají časně zjara ven, a to i když venku je sněhová pokrývka. Je zde možné pozorovat celou řadu zpěvných ptáku, pro které je sad ideálním stanovištěm. Kolem vody lze spatřit modrozelené rychlé letce. Jsou to ledňáčci říční, kteří zde návštěvníkům Stromovky ukazují svoje pestrobarevné peří.
Dále stojí za zmínku, že v Malé říčce se usadil bobr evropský. Jeho stopy jsou patrné na břehových porostech, kde je řada ohlodaných kmenů stromů.
Zajímavosti
Nedaleko od jabloňového sadu proti proudu Malé Říčky lze vidět ještě několik starých hrušní, které bývaly součástí zahrádek a přežily záplavy v roce 2002.
Ovocný sad u Malé říčky není prvním ovocným sadem v Královské oboře. Už v roce 1615 byl vysázen ovocný sad v místech dnešní psí louky u vstupu od Gotthardské brány, který v pramenech najdeme pod jménem štěpnice. Podle dochovaných pramenů se v roce 1640 dokonce ovoce ze štěpnice nabízelo k přímému prodeji.
Více o Královské oboře Stromovka »