Sad Pod ďáblickou hvězdárnou
Celková rozloha: 0,9 ha
Katastrální území: Ďáblice
Počet stromů (2019): 48
Ovoce k natrhání: ano, staré hrušně, jabloně i některé slivoně bohatě plodí. Nové stromky zatím do plodnosti nevstoupily.
Odrůdy
Hrušeně: Charneuská, Nagevicova, Amanliská, Konference
Z bývalé zahrady soukromého domu a přilehlého holého svahu vznikl pestrý sad, který je plný výhledů. Pokud si stoupneme na jeho samý vrchol, můžeme pozorovat nejen stromy nahodile rozmístěné ve svahu, ale nad jejich rozložitými korunami lze zahlédnout i pohraniční hory. Komu by ani tento pohled nestačil, může navštívit unikátní hvězdárnu s výhledem do nekonečného vesmíru. Ve svahu v místě bývalé zahrady zůstaly vzrostlé ovocné stromy vysázené v nepravidelném sponu. Rostou zde staré slivoně, hrušně, jabloně, třešně a ořešáky. K této staré ovocné výsadbě byly dosazeny hrušně. Tyto nové stromky dosud nevstoupily do plodnosti.
V sadu jsou ponechány staré suché stromy jako tzv. "mrtvé dřevo".
Kromě ovocných stromů jsou na území celého sadu vtroušené četné další dřeviny, které se sem dostali bez přičinění člověka. Může se zdát, že takové stromy do sadu nepatří, ale na druhou stranu zvyšují jeho druhovou pestrost. Najdeme zde četné duby zejména v horní části sadu, kde je nejvíce obnaženo skalní podloží. Dále se zde vyskytují typické dřeviny mající semena přenášená větrem, jako jsou břízy a javory. Zajímavostí jsou i stromy se semeny rozšiřovány ptáky, v sadu jsou zastoupeny tisy červenými nebo jeřábem ptačím.
Podloží sadu tvoří buližníkový kamýk. Buližník je velmi tvrdá hornina, která tedy dobře odolává povětrnostním vlivů a právě pro svou tvrdost byl vyhledáván pravěkými lidmi pro tvorbu prvních nástrojů. Nedaleko sadu u vrcholu Ládví byly nalezeny nástroje ze středního paleolitu. Buližník také slouží jako prubířský kámen pro určení pravosti zlata.
Historie
Zdejší staré ovocné stromy byly součástí zahrady domu, která se nacházela jen v levé části svahu při pohledu dolů od hvězdárny. Dům koncem 60. let minulého století vyhořel (někdy kolem roku 1966) a již nebyl obnoven, jen rozpadající opukové základy prozrazují, kde stával.
Oproti tomu, pravá část svahu bývala holá bez dřevin, a proto byla v zimě vyhledávána dětmi jako sáňkovací dráha.
Třešňový sad jiždě od hvězdárny je spravován Městskou částí Praha-Ďáblice. Byl vysázen mezi roky 1957−59 místními ďáblickými školáky. Sázeli jej žácí páté a šesté třídy v rámci předmětu pozemky a dílny. Učitelé je rozdělili do kupinek do skupinek po třech, kdy každá zasadila právě jeden strom.
Další rostliny a živočichové v sadu
Z rostlin zde můžeme najít teplomilná společenstva, například hvozdík kartouzek, komonici bílou, lnici květel nebo rozchodník prudký. Co se týká živočichů, byl zde zaznamenán například slavík obecný a pravidelně sem zalétávají typičtí zástupci pražských ptáků jako je straka obecná či sojka obecná.
Na kůře starých stromů a ochraně mladých hrušní byli pozorováni plži − páskovky v hojném množství.