Šeberák

Katastrální území: Kunratice
Vodní tok: Kunratický potok, Vestecký potok
ČHP: 1 – 12 – 01– 006
Typ nádrže: průtočný
Účel nádrže: krajinotvorný, rekreační, odběr vody pro závlahy
Plocha při normální výšce hladiny (279,6 m n. m.): 96 240 m²
Objem nádrže: 194 670 m³
Plocha při maximální výšce hladiny (280,23 m n. m.): 112 655 m²
Objem nádrže: 262 600 m³Kategorie vodního díla: III

Vlastník: Hlavní město Praha
Správa: Lesy hl. m. Prahy
Rybí hospodaření: ČRS územní svaz města Prahy

Šeberák, největší z kunratických rybníků, je napájen z východu Kunratickým a z jihu Vesteckým potokem. Je známý především jako jedno z největších pražských přírodních koupališť s částí vyhrazenou nudistické pláži. Od konce 70. let 20. století je ze Šeberáku odebírána voda pro zálivku jahodových plantáží a růží. V posledních letech, jednak v souvislosti se změnou vlastníka nádrže a dále i s ohledem na stále akutnější sucho, jsou odběratelé vody tlačeni do úsporných opatření. V roce 2018 byl dokonce v souvislosti s extrémním suchem vyhlášen zákaz odběru vody z rybníka.

Správa a údržba

Z hlediska výkonu technicko-bezpečnostního dohledu na vodních dílech spadá rybník Šeberák do kategorie III. Na rybníce probíhá pravidelné týdenní měření patního drénu a piezometrických vrtů na hrázi. Dále v rámci prohlídek probíhá kontrola všech objektů rybníka a je měřena průhlednost vody. Součástí údržby je také pravidelné kosení hráze, údržba zeleně a úklid.

Historie

Ač název odkazuje spíše na sousední Šeberov, nachází se dnes rybník v katastru městské části Praha – Kunratice. Obec Chunratitz s kostelem a tvrzí je připomínána poprvé roku 1287 a rybník je v historických pramenech zmiňován už od roku 1602. Sloužil jako chovný a přibližně v letech 1937–55 byl využíván také k těžbě ledu.

V roce 1933 nechal zdejší velkostatkář Karel Korb zřídit na Šeberáku koupaliště, které je s malými přestávkami v provozu dodnes.

V posledních letech proběhla několikerá výměna vlastníků rybníka s různými diskutabilními stavebními záměry na jeho využití. Kontroverze budil například plán na výstavbu plovoucích domů na hladině. Ačkoli tento projekt počítal i s odbahněním a rekonstrukcí a rybník byl dokonce opakovaně vypuštěn, k realizaci těchto záměrů nikdy nedošlo. V roce 2017 koupilo Šeberák spolu s blízkým Olšanským rybníkem od soukromého vlastníka hlavní město Praha. V témže roce byly zahájeny projekční práce, v říjnu 2018 byl rybník sloven a vypuštěn a v letech 2019–20 proběhla první (hlavní) etapa úprav rybníka.

V dalších letech bude nutné realizovat úpravu vzdušného líce hráze a opravu potrubí v podhrází a pod vzdušným lícem hráze. Situaci komplikují majetkoprávní poměry, vzdušný líc se totiž nachází na soukromém pozemku.

Odbahnění a rekonstrukce

V srpnu 2019 bylo zahájeno odbahnění rybníka, během něhož bylo během 3 měsíců odvezeno cca 35 tisíc m³ sedimentu.

Původní výpustné zařízení bylo koncipováno jako uzavřený požerák s lopatovým uzávěrem. S ohledem na různé neodborné zásahy do konstrukce výpusti v minulosti (např. s cílem zamezení manipulace s hladinou na rybníce) byly konstrukce poškozené a zohýbané. Nové výpustní zařízení tvoří otevřený prefabrikovaný železobetonový požerák se třemi řadami drážek pro osazení dluží, který byl z pohledových částí obezděn kamenem. S ohledem na to, že Šeberák spadá do vyšší kategorie z hlediska technicko-bezpečnostního dohledu, bylo výpustné zařízení vybaveno i novým záložním šoupátkovým uzávěrem. Pro přístup na požerák bylo vybudováno kamenné schodiště a podvodní lávka z kompozitního materiálu.

V rámci rekonstrukce byla dále provedena generální rekonstrukce bezpečnostního přelivu. Rekonstruovaný přeliv je dimenzován na bezpečné převedení povodňového průtoku s dobou opakování 1000 let. Nový bezpečnostní přeliv tvoří monolitická železobetonová konstrukce. Dno spadiště a vnitřní stěny přelivu byly vyzděné kamenem. Přelivnou hranu přelivu pak tvoří žulové tvarové kameny, tzv. kamenořezy. V čele bezpečnostního přelivu bylo vytvořeno snížené místo pro převádění běžných průtoků.

Návodní líc hráze a část břehu podél autobusové smyčky byly dosypány do pozvolnějších sklonů a opevněny kamennou dlažbou kladenou na sucho. Část břehů byla opevněna těžkou kamennou rovnaninou, případně kamenným záhozem.

Ve východní části nádrže byly v rámci rekonstrukce vybudovány 2 ptačí ostrovy. Svahy ostrovů jsou opevněné kamenným záhozem, vrch ostrovů je překryt oblázky. Do boku jednoho ostrovů pak je zabudován kmen z topolu i s větvemi, který bude sloužit jako úkryt pro ryby. Větve budou částečně čnít nad hladinu, takže budou sloužit i jako stanoviště pro vodní ptactvo. Poblíž ostrovů byla dále na břehu vyhloubena jedna tůň pro obojživelníky.

V neposlední řadě došlo v rámci rekonstrukce ke komplexní údržbě zeleně na březích rybníka. Na hrázi bylo pokáceno několik podemletých dubů červených. Na březích bylo odstraněno několik rizikových topolů, další byly upraveny na torza. Dále bylo provedeno prořezání břehové vegetace, odstranění starých oplocení a staré čerpací stanice.

Příroda

Rybník a jeho okolí jsou stanovištěm s dlouhodobým výskytem cenné populace obojživelníků jako jsou například čolek obecný či skokan zelený. Spolu s dalšími rybníky v okolí (Olšanský ad.) je významným hnízdištěm mnoha druhů vodních ptáků a klíčovou tahovou zastávkou pro migrující ptačí druhy. Nově vybudované ptačí ostrovy jdou naproti snaze tyto ptačí populace podpořit. Severní břeh rybníka je cennou botanickou lokalitou z důvodu výskytu chráněného křivatce českého.

Rybník Šeberák je významným krajinným prvkem ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb.

Rekreace

V souvislosti s realizovanou rekonstrukcí rybníka lze očekávat zvýšený zájem o rekreační využití celé lokality. Vzhledem k tomu, že kromě funkce rekreační má rybník význam především ekologický a estetický, bylo na počátku roku 2020 dohodnuto vymezení využitelnosti rybníka Šeberák a jeho břehů s ohledem na jeho bezpečnost, přírodní a rekreační potenciál. K dohodě došlo mezi vlastníkem nádrže, provozovatelem koupaliště a MČ Praha – Kunratice. Cílem dohody je především rozumné využívání vodní plochy tak, aby veškeré zájmy a aktivity byly v rovnováze a ani jeden nebyl protěžován na úkor zájmů jiných.

Vodní plocha byla rozdělena do tří oblastí:

hráz a její ochranný prostor (prostor vlastní hráze a 50 m od ní),
rekreační prostor (prostor přiléhající ke koupališti a travnaté pláži),
klidový prostor (zadní část nádrže vč. ptačích ostrovů, severní břeh nádrže).

Veškeré rekreační aktivity jsou tedy soustřeďovány do prostoru nádrže, který bezprostředně přiléhá ke stávajícímu koupališti a travnaté pláži. V tomto prostoru je umožněno koupání a dále se souhlasem vlastníka rybníka i provoz nemotorových plavidel (např. šlapadla, malé loďky, paddleboardy aj.). Mimo rekreační prostor tyto aktivity není možné cíleně provozovat.

Vlastník nádrže si je vědom, že lidé budou pravděpodobně využívat celý obvod nádrže a do vody budou vstupovat i mimo určené prostory. Snahou je však toto konání maximálně omezovat tak, aby zatížení hráze, funkčních objektů nádrže a vymezené klidové oblasti bylo co nejmenší.

Chov ryb

Rybník slouží také k extenzivnímu chovu ryb. Extenzivní chov je zaměřen zejména na vytvoření rovnováhy mezi rybí obsádkou a přirozeným prostředím rybníka. Každý podzim se provádí výlov.