Chráněná příroda
Příroda Prahy byla a je ovlivňována člověkem po mnoho tisíciletí. Před 5000 lety již byla na území dnešní Prahy řada hradišť a minimálně od této doby můžeme hovořit o víceméně trvalém a soustavném tlaku člověka na pražskou přírodu. Svahy hradišť, ale i přilehlé okolí bylo postupně klučeno a spásáno domestikovanými zvířaty. Přímý vliv na vegetaci a následně i na bezobratlé a další skupiny živočichů trvá bez výraznějšího přerušení dodnes. Postupem času se pouze měnil způsob, jakým člověk okolní přírodu ovlivňoval.
Ať se podíváme na pražské lesy, louky, stepi, skály nebo rybníky, vždy se jedná o části přírody, které byly výrazným způsobem ovlivněny hospodařením člověka. A jen díky lidskému hospodaření se místní příroda mohla vyvinout do podoby, kterou můžeme pozorovat v dnešní době. Nejcennější části této přírody dnes chráníme − zpravidla v rámci zvláště chráněných území. V Praze se nyní nachází 93 zvláště chráněných území v kategoriích přírodní památka, přírodní rezervace nebo národní přírodní památka. Z jihu do hlavního města navíc zasahuje chráněná krajinná oblast Český kras.
Nejstarší chráněné území, které se dnes nachází na území hlavního města, je přírodní rezervace Radotínské údolí, vyhlášená již v roce 1950. Druhá je přírodní památka Bažantnice v Satalicích (1951) a přírodní rezervace Divoká Šárka je třetí (1963). Následovalo několik vln vyhlašování chráněných území v 60. a zejména 80. letech 20. století. Nejnovější je přírodní památka Dvorecké stráně z roku 2017.
Způsob ochrany přírody
Pokud chceme zachovat jednotlivé předměty ochrany (důvody, proč byla chráněná území vyhlášena), je nezbytné, aby se v nich zasahovalo způsobem, který se bude co nejvíce blížit způsobům hospodaření aplikovaných v průběhu 19. či první poloviny 20. století, tedy v době před vyhlášením zákonné ochrany. Mylná je proto představa, že by se v chráněných územích nemělo nic dělat a nechat vše pouze na přírodě. Tyto webové stránky se vám pokusí mimo jiné vysvětlit, proč je potřeba do chráněné přírody tu více, tu méně zasahovat.
"NEJ" pražské chráně přírody
- Největší ZCHÚ: PR Klánovický les (289 ha)
- Nejmenší ZCHÚ: PP Pražský zlom (0,35 ha)
- Nejstarší ZCHÚ: NPP Barrandovské skály (určitá forma ochrany existuje již z 19. století)
- Nejvýše položené ZCHÚ: PP Šance (200–377 m n.m.)
- Nejníže položené ZCHÚ: PP Zámky (180–240 m n.m.)
- Nejdůležitější ZCHÚ ze světového hlediska: NPP Požáry (geologický profil mezinárodního významu - mezinárodní stratotyp pro hranici ludlow-přídol)
- Nejdůležitější ZCHÚ z hlediska komplexu přírodních věd: PR Prokopské údolí
- Nejzachovalejší ekosystém: PR Radotínské údolí
- Největší chráněná plocha v Praze: CHKO Český kras (do Prahy zasahuje v oblasti Radotína)
- Nejvýznamnější chráněný skalní útvar: NPP Barrandovské skály