Plch velký
Ochrana plchů velkých
Plch velký (Glis glis) je v České republice veden jako zvláště chráněný ohrožený druh, v českém červeném seznamu druhů jako druh nevyhodnocený a červeném seznamu IUCN jako druh málo dotčený a je uveden v příloze III Bernské úmluvy.
Monitoring plchů na Petříně
Sčítání petřínských plchů probíhá pravidelně od roku 2016 za pomoci skupin dobrovolníků. Probíhá vždy ve všech zahradách najednou, podle podmínek vícekrát během sezony, vždy však v půli srpna. Přináší informace o začátku a konci sezonní aktivity, počtu jedinců žijících na lokalitě, jejich hlasových projevech, místech jejich výskytu, ev. další detaily, které se dají pozorováním zjistit.
Populace plchů velkých je zde stabilní, z pozorování nelze usuzovat, že by se počty jedinců v tomto našem areálu časem zvyšovaly či snižovaly.
Unikátní život plchů
Plch velký je hlodavec o hmotnosti 80 až 150 g, s šedou srstí a chlupatým ocáskem, velké černé oči mu dodávají roztomilý výraz. Má také hlasové projevy – protáhlé hvízdání. Je aktivní v noci a přes zimu hibernuje, proto je těžké se s ním setkat. Nejčastěji obývá smíšené lesy s převahou dubů a buků, jejichž plody se živí. Důležité jsou pro něj zapojené koruny, neboť se takřka vůbec nepohybuje po zemi. V korunách stromů a keřů je ale hotový akrobat: umí šplhat i hlavou dolů, s jistotou se pohybuje i po nejtenčích větvičkách a při sběru potravy umí viset pouze na zadních končetinách.
Zajímavá je plší hibernace. Trvá totiž značnou část roku, průměrně od října do konce května. Za nepříznivých podmínek může být však podstatně delší, dokonce je plch schopen tzv. estivace, což je stav, kdy se část populace v letní sezoně neprobouzí.
Protože se plši v zimě z hibernace neprobouzejí, žijí po tu dobu pouze ze svých tukových zásob, musí se tedy na podzim pořádně vykrmit – až na dvojnásobek letní hmotnosti.
K tomu potřebují kaloricky vydatné ořechy, žaludy a bukvice. Duby a buky však střídají úrodné a bezsemenné roky a v sezoně, kdy se semena neurodí, se plši nerozmnožují. Záhadou ovšem je, jak to poznají, neboť páření probíhá v červenci, zatímco úroda žaludů a bukvic přichází až s podzimem.
Mláďata se rodí v srpnu a v jednom vrhu bývá 4-6 mláďat, která samice opečovává cca 1 měsíc. Ta se pak musejí před zimou dostatečně vykrmit a také naučit schovávat před predátory, kterými jsou jim noční dravci a kuny. Do reprodukce se mladí zapojují až po dvou hibernacích.
Neobvyklé je také to, že často praktikují tzv. komunální hnízdění – v jednom hnízdě mohou mít mláďata dvě samice. Jinak však jsou plši teritoriální, jedinci obývají cca 100m areál, kde střídají úkryty.
Plch velký se dožívá až 9 let.
Kdy jsou plši aktivní
Sezona petřínských plchů začala v roce 2022 ve 22. týdnu roku, o týden dříve než předchozí rok, a naopak skončila o týden později, ve 41. týdnu. To nevybočuje z pozorování v jiných letech. Jako každý rok se první jednotliví plši na počátku sezony objevili o dva týdny dříve a poslední plch se naopak o týden opozdil. Zajímavé je, že první plch v sezoně se již potřetí za sebou objevil na stejném místě, na hrušni na pozemku vedle Růžového sadu. V tomto úzkém pásu stromů se plši jako první objevují dlouhodobě.
Areál rozšíření
Plch velký se pohybuje výhradně ve větvích stromů a keřů, téměř nikdy po zemi. Z důvodu těchto specifických nároků na prostředí je rozšíření plchů v České republice pouze ostrůvkovité.
Pražská populace je izolovaná v areálu petřínských zahrad obklopených městskou zástavbou, jejíž rozsah znemožňuje šíření do okolí. Tento ostrov sestává ze zalesněné části zahrad a sousedních nezastavěných pozemků se stromy a keři a dále části městského parku na Dlabačově, jehož centrem je věnec pískovcových skal a okolní, korunami dostupné, stromy. Plši se v minulých letech jen v ojedinělých případech dokázali dostat až za bariéru, kterou představuje Diskařská ulice, za níž by mohli ještě nalézt nějaký vhodný prostor k životu. Z těchto důvodů lze předpokládat, že jsou v současnosti populace na Petříně a na Dlabačově víceméně oddělené, protože bariéra, kterou představuje širší a rušnější Vaníčkova ulice, musí být pro plchy obtížně překonatelná.
Úkryty
Ideální úkryty plchům poskytují pukliny ve skalách, zde pískovcových. Využívají také stromové dutiny a často vezmou zavděk ptačí budkou.
Na Petříně byli plši pozorováni opakovaně v dutinách pískovcových skalek, stromů, ve Velké strahovské zahradě byl viděn plch v ptačí budce na ořešáku a jako zajímavost můžeme uvést, že plchům slouží za úkryt také puklina v betonovém můstku na Dlabačově.
Potrava a využívané dřeviny
Čím se na Petříně plši živí? Na jaře jsou to hlavně pupeny, mladé listy, výhonky a květy listnatých stromů. Jídelníček si zpestřuje i bezobratlými živočichy a dokonce občas vyloupí ptačí hnízdo s vejci či ptáčaty. V létě a na podzim se pak krmí lesními bobulemi, houbami, habrovými semeny, lískovými oříšky a především výživnými žaludy a bukvicemi.
Na Petříně plši s oblibou navštěvují tisy, na kterých také nacházejí potravu. Pokud někde tyto stromy ve větším uskupení rostou, s vysokou pravděpodobností lze na nich plchy nalézt. Nejčastěji uváděným stromem v souvislosti s plchy však bývá buk lesní. Tradičně se také objevují koncem léta na ořešácích ve Velké strahovské zahradě, ořechy konzumují i nezralé. Často hodují na žaludech dubu červeného v dlabačovském parku. Standardně plši také navštěvovali ovocné stromy, např. slivoně.
Ochrana plcha na Petříně
Prioritou v ochraně těchto živočichů je zachování a ochrana úkrytů. Pokud jde o městskou populaci v Praze na Petříně, vstupují do konfliktu s ochranou plchů další hlediska jako je bezpečnost návštěvníků zahrad, estetické požadavky a požadavky na rozličné aktivity lidí, kvůli kterým petřínské zahrady navštěvují.
Doupné stromy jsou uchovány v maximální možné míře. Pokud už je nutné kácení takových stromů, věnujeme pozornost tomu, zda v dutině plši nehibernují. Při nutném kácení se jedná většinou pouze o jednotlivé stromy, aby v porostech nevznikly mezery a koruny zůstaly zapojené.
Pokud místy tyto ochranářské zásady převáží nad estetickým hlediskem, prosíme vás o pochopení a děkujeme za něj.
Zdroj:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/plch-velky-tajemny-obyvatel-nasich-lesu
