Měkkýši
V rozmanitých podmínkách petřínské přírody nalezneme také různé druhy měkkýšů, jejichž výzkum proběhl v roce 2020. Malakologické bádání tu má více než stoletou historii, poslední velký průzkum této skupiny živočichů na Petříně však byl publikován už před 25 lety, v roce 1995. Zjištěná společenstva měkkýšů potvrzují pokračování trendů popsaných v poslední zmíněné práci – citlivější druhy na zachovalých lokalitách jsou nahrazovány plevelnými druhy, které se z přirozených podmínek šíří do zkoumaných (mezofilních) porostů.
Prostředí na Petříně
Petřínské prostředí charakterizuje blízkost historické městské zástavby a léta kultivovaná parková úprava, která se zde střídá s plochami přírodě blízkých stanovišť.
Geologické podloží Petřína tvoří ordovické břidlice, které překrývají svrchnokřídové pískovce, opuky a jejich zvětraliny. Směsice těchto hornin je pro měkkýše příznivá v různé míře – opuky jsou svým vápnitým složením měkkýšům bližší, pískovce či břidlice s kyselou křemennou složkou naopak vhodné podmínky nepředstavují.
Na Petříně se mezi komplexy zahrad z 12. století s nepůvodními, exotickými, druhy nachází okrsky teplomilné doubravy, které ve středověku nebyly kultivovány, dochovaly se tu proto prvky středoevropského listnatého lesa.
Měkkýši se vyskytují především v nekultivovaných a zanedbaných zákoutích.
Jak probíhal průzkum
Na Petříně proběhl průzkum celkem na 12 stanovištích vytipovaných podle vhodných podmínek k životu různých druhů měkkýšů. Metodami průzkumu byly ruční sběr, tzv. hrabankový vzorek a mokrý výplav.
Nalezené druhy měkkýšů
Bylo zde nalezeno celkem 23 druhů suchozemských měkkýšů, mezi nimiž jsou rovnoměrně zastoupeny tři ekologické skupiny:
- lesní druhy,
- druhy typické pro lidmi ovlivněná stanoviště (tzv. euryvalentní n. mezofilní),
- a druhy otevřené krajiny.
Jedná se o přizpůsobivé druhy rozšířené v celé Praze.
Nalezené lesní druhy
vlahovka narudlá (Monachoides incarnatus),
vřetenatka obecná (Alinda biplicata),
srstnatka chlupatá (Trochulus hispidus),
oblovka lesklá (Cochlicopa lubrica),
kalonoska chlumní (Merdigera obscura),
vrásenka okrouhlá (Discus rotundatus).
Druhy otevřenějších lesů a křovišť
hlemýžď zahradní (Helix pomatia)
páskovka keřová (Cepaea hortensis)
páskovka hajní (Cepaea nemoralis)
Zbytky původních porostů na vlhčích místech obývá
plzák hajní (Arion silvaticus).
V 90. letech tu byl nacházen ještě plzák lesní (Arion rufus), který nyní nebyl potvrzen. Stejně jako na jiných lokalitách se zde ovšem šíří známý nepřítel zahrádkářů, invazivní plzák španělský (Arion vulgaris).
Lidmi ovlivněná stanoviště
Na těchto tzv. synantropních stanovištích byly nalezeny druhy:
plzák obecný (Arion distinctus),
plžice štíhlá (Tandonia budapestensis),
slimák největší (Limax maximus),
skelnatka západní (Oxychilus draparnaudi).
Z otevřených stanovišť je zajímavá stráň Seminářské zahrady nad Pražským Jezulátkem, kde se nachází stepní společenstvo drobných druhů:
údolníček žebernatý (Vallonia costata),
údolníček drobný (Vallonia pulchella),
drobnička válcovitá (Truncatellina cylindrica),
oblovka drobná (Cochlicopa lubricella),
zrnovka mechová (Pupilla muscorum), která se stahuje z volné přírody, ovšem v posledních letech nachází stále častěji útočiště na náhradních stanovištích.
Výskyt nápadného bezulitnatého plže plžice vroubené (Tandonia rustica) v suti nasvědčuje, že prostředí zde bylo dříve holé a až v posledních desetiletích podlehlo zarůstání.
Lepší podmínky pro měkkýše?
Těmto živočichům na Petříně vyhovují již zmíněná zdivočelá zákoutí, kde opad listnatých stromů obohacuje prostředí o vápník a bujný podrost udržuje dostatečnou vláhu. Nejvhodnější podmínky tak představuje jasanový porost s javorem mléčem pod Strahovskou zahradou, kde se také dá tušit jisté kontinuum lesního prostředí z dřívějších dob. Zde a na podobných místech by bylo vhodné nechat porost nadále volně bujet bez zbytečných zásahů.
Také na lokalitě zdi Růžového sadu jsou podmínky příznivější, měkkýšům by tu prospělo více bylin v podrostu.
Stráň nad Jezulátkem by bylo vhodné nenechat zarůst křovinami a udržet stepní charakter pro teplomilné druhy.