Ptáci
Seznamte se s výsledky průzkumu ptačí populace, který se na Petříně uskutečnil v roce 2020. Zahrnutí výsledků starších průzkumů přináší další zajímavé poznatky a umožňuje porozumět vývoji populací v tomto prostředí.
Jak probíhal průzkum
Sledování ptactva bylo prováděno v uplynulých letech celoročně, zejména s důrazem na hnízdní období. Od roku 2001 byly uskutečněny řádově desítky návštěv lokality včetně několika sčítání. Toto sčítání bylo zopakováno i v hnízdní sezoně 2020 (duben, květen, červen), aby bylo možné posoudit současný stav a odhadnout početnost jednotlivých ptačích druhů.
Průzkumy, které posloužily srovnání
První soupis pražského ptactva pochází již z poloviny 19. století. Další práce zabývající se pražským ptactvem vznikly v polovině 20. století. Pro potřeby inventarizace byly využity výsledky sledování v roce 2020 a poznatky získané v posledních dvou desetiletích (období 2001−2020). Dále byly využity i údaje z on-line databáze České společnosti ornitologické (avif.birds.cz) resp. kroužkovací stanice Národního muzea (rings.birds.cz). Pro stanovení změn početnosti byly využity údaje z atlasového mapování ptactva Velké Prahy v letech 1985−89.
Výsledky
Můžeme konstatovat následující:
Průzkumem v roce 2020 byl zachycen výskyt 56 druhů ptáků, z nichž 43 v území hnízdí.
Pět z hnízdících druhů je zvláště chráněných, nebo zařazených do červeného seznamu.
Dva druhy (dudek chocholatý a kalous pustovka) byly v roce 2020 na Petříně zjištěny vůbec poprvé.
Díky dlouhodobému sledování můžeme uvést, že za celé období 1985-2020 bylo na Petříně zjištěno minimálně 76 druhů ptáků. Z toho 55 druhů hnízdících a 21 druhů se vyskytlo v období migrace nebo v zimě (jejich hnízdění nebylo prokázáno nebo jej vzhledem k jejich biotopovým nárokům nelze předpokládat).
V uvedeném období došlo u 10 hnízdících druhů k vymizení, u dalších 13 druhů pak k poklesu početnosti. Zvýšení početnosti bylo zaznamenáno u 7 druhů a 4 druhy nově zahnízdily. Početnost 20 druhů zůstala v podstatě beze změny. Počet hnízdících druhů mezi roky 1985-1989 a 2016-2020 poklesl o pět z 51 na 46.
K nejvýznamnějším současným druhům Petřína patří ptáci vázaní na světlé listnaté lesy, především strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) a lejsek šedý (Muscicapa striata).
Jednotlivé druhy a zjištěné zajímavosti
Vrubozobí a bahňáci
S ohledem na malý počet vodních ploch se vodním a mokřadním druhům na Petříně nemůže dařit. Zjištěna byla pouze kachna divoká (Anas platyrhynchos) a v průběhu tahu sluka lesní (Scolopax rusticola).
Šplhavci
Charakter biotopu s množstvím starých doupných stromů šplhavcům svědčí. Z 10 druhů vyskytujících se v ČR bylo na Petříně zjištěno 7 druhů. Nejhojnějším je strakapoud velký (Dendrocopos major), cca 15 párů. Dalším je strakapoud prostřední (D. medius), jehož početnost na Petříně, stejně jako na celém území ČR roste.
Vzácně v mezihnízdním období byl zaznamenán i strakapoud malý (D. minor).
Početnost žluny zelené (Picus viridis) se zvýšila, naproti tomu žluna šedá (P. canus) z Petřína (potažmo z celé Prahy) z nejasných příčin zřejmě vymizela. Stejný osud zde má jediný náš tažný šplhavec krutihlav obecný (Jynx torquilla) – v minulém století zde pravidelně hnízdil, nyní nebyl zaznamenán.
Největší evropský druh šplhavce, datel černý (Dryocopus martius), na Petříně nehnízdí a ani z minulosti nejsou zprávy o jeho výskytu, bývá zde však pozorován v mimohnízdním období, zalétá sem pravděpodobně z Prokopského údolí.
Dravci
Jediným zde pravidelně hnízdícím zástupcem je krahujec obecný (Accipiter nisus). Praha je jediným evropským velkoměstem, které hostilo početnou hnízdní populaci tohoto druhu přímo v intravilánu, včetně parků a zahrad přímo v centru. V posledních letech se ale početnost populace z nejasných příčin výrazně snížila, jednou z teorií je vysoký počet nárazů těchto ptáků do přibývajících skleněných ploch.
Nepravidelně se zde vyskytují, ale nehnízdí, jestřáb lesní (Accipiter gentilis) a káně lesní (Buteo buteo).
Sokoli
Do této skupiny patří zde často pozorovaná poštolka obecná hnízdící (Falco tinnunculus) na okolních vysokých budovách a sakrálních stavbách.
Hrabaví
V současnosti zde hnízdí 2 páry bažanta obecného (Phasianus colchicus). V roce 2013 pozorované koroptve polní sem byly uměle vysazeny (Perdix perdix), Petřín jim však neposkytuje vhodný biotop. S křepelkou polní (Coturnix coturnix) se zde potkáváme za tahu, především během květnových nocí.
Kukačky
Mezi lety 1985-89 zde stabilně „hnízdil” jeden pár. Od té doby byl pouze jednou zaznamenán jeden zřejmě protahující jedinec v roce 2019.
Sovy
Jediný zástupce této skupiny, který zde pravidelně hnízdí (1 pár) je puštík obecný (Strix aluco). V minulém století zde hnízdil také kalous ušatý (Asio otus), od roku 2000 však nebyl zaznamenán. Z roku 2020 je ojedinělé pozorování kalouse pustovky (Asio flammeus), vůbec první pozorování tohoto druhu na Petříně vůbec, šlo zřejmě o protahujícího jedince.
Měkkozobí
Hojná je zde dlouhodobě hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), holub hřivnáč (Columba palumbus) se rozhojnil z jednoho páru před 35 lety na současných 50 hnízdících párů.
Svišťouni
Jediným zástupcem je zde rorýs obecný (Apus apus) hnízdící na okolních budovách a zde pravidelně lovící potravu.
Srostloprstí
Zástupci tohoto druhu zde nikdy nebyli pozorováni, až do června 2020, kdy byl u Květnice spatřen 1 exemplář dudka chocholatého (Upupa epops). Souvisí zřejmě se zvyšující se četností těchto ptáků na okraji Prahy v posledních 5 letech.
Pěvci
Konipasovití
V 80. letech 20. st. zde hnízdil v počtu cca 6 párů konipas bílý (Motacilla alba), v roce 2006 zaznamenán 1 hnízdící pár konipasa horského (M. cinerea).
Vlaštovkovití
Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) a jiřička obecná (Delichon urbicum) hnízdí v průjezdech a dvorech malostranských domů, na Petřín zalétají za potravou.
Pěvuškovití
Vzácně zde hnízdí i přezimuje pěvuška modrá (Prunella modularis), dříve hojnější.
Střízlíkovití
Hnízdí zde cca 6 párů střízlíka obecného (Troglodytes troglodytes). Během tahu a zimování hojnější.
Lejskovití
Nejhojnější je zde červenka obecná (Erithacus rubecula), početné jsou i oba naše druhy rehků rehek domácí (Phoenicurus ochruros) a stále četnější rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus). Dříve zde hnízdící slavík obecný (Luscinia megarhynchos) vymizel, ale v roce 2020 byli zjištěni 3 zpívající samci v Kinského zahradě. V počtu 2 až 4 párů zde hnízdí lejsek šedý (Muscicapa striata), lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca) a lejsek bělokrký (Ficedula albicollis).
Drozdovití
Kos černý (Turdus merula) zde žije i zimuje ve stabilní početné populaci, drozd zpěvný (Turdus philomelos) ubývá ze 76 párů v 80. letech na dnešních cca 10−15 párů. Drozd kvíčala (Turdus pilaris) a drozd cvrčala (Turdus iliacus) se vyskytují pouze na průtahu a v zimě. Zvláště početná je kvíčala, jejíž početnost může v některých letech dosáhnout až stovek jedinců, živících se především na nesklizených jablkách v Seminářské a Strahovské zahradě.
Pěnicovití
Tato čeleď je na Petříně je zastoupena 9 druhy. Silně ubývajícím druhem je sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) z 8 hnízdících párů v 80. letech na současný 1 nepravidelně hnízdící pár.
Mírně vzrůstají populace pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla) a pěnice pokřovní (S. curruca), naopak pěnice slavíková (S. borin) už je zaznamenávána vzácně.
Poměrně hojný je budníček menší (Phylloscopus collybita), u dalších dvou druhů, budníčka většího (Phylloscopus trochilus) a budníčka lesního (P. sibilatrix), došlo k silnému poklesu početnosti.
Zajímavá situace nastala u obou druhů našich králíčků. U králíčka obecného (Regulus regulus) došlo k poklesu početnosti z cca 6 párů v 8. letech na 2 v současnosti. Naopak králíček ohnivý (Regulus ignicapilla) se stal nově hnízdícím druhem, který v 80. letech jako hnízdící vůbec nebyl zjištěn a v roce 2018 již na Petříně hnízdily min. 3 páry.
Mlynaříkovití
Žije zde dlouhodobě stabilní populace mlynaříka dlouhoocasého (Aegithalos caudatus).
Sýkorovití
Dlouhodobě stabilní populace našich běžných sýkor – sýkora koňadra (Parus major), s. modřinka (Cyanistes caerules) a s. babka (Poecile palustris) doplňuje populace nově zjištěné s. uhelníčka (Periparus ater).
Brhlíkovití
Dlouhodobě je zde stabilní populace brhlíka lesního (Sitta europaea).
Šoupálkovití
Žije zde jak šoupálek dlouhoprstý, tak i početnější š. krátkoprstý.
Ťuhýkovití
V minulosti zde hnízdil ťuhýk obecný (Lanius collurio), poslední pár byl zaznamenán v 90. letech.
Krkavcovití
Dlouhodobě zde hnízdí početné populace sojky obecné (Garrulus glandarius) a straky obecné (Pica pica). Kavka obecná (Corvus monedula) hnízdí v okolní zástavbě a Petřín využívá jako potravní stanoviště. Podobně i havran polní (Corvus frugilegus), jehož hnízdní kolonie se nachází na Hradčanech. V zimě jsou počty ptáků zvýšeny o zimující jedince ze severovýchodu.
Špačkovití
Špaček obecný (Sturnus vulgaris) je pravidelně hnízdící druh se stabilní početností.
Vrabcovití
Dříve velmi hojný vrabec domácí (Passer domesticus) na Petříně zcela vymizel, naopak mírně se zvyšuje početnost vrabce polního (Passer montanus), který byl dříve na Petříně nehojný.
Pěnkavovití
Vůbec nejpočetnější čeleď pěvců vyskytujících se na Petříně je zastoupena 10 druhy, z toho jsou ale pouze 4 druhy hnízdící. Nejhojnějším druhem je pěnkava obecná (Fringilla coelebs), i když její početnost v posledních desetiletích výrazně poklesla. Stejný pokles byl zaznamenán i u zvonka zeleného (Chloris chloris). Stabilní je početnost dlaska tlustozobého (Coccothraustes coccothraustes) a stehlíka obecného (Carduelis carduelis). V mimohnízdním období a v zimě je zjišťován čížek lesní.
Hnízdění 4 druhů, pravidelně zjišťované v 70. a 80. letech, nebylo v současnosti vůbec zaznamenáno: zvonohlík zahradní (Serinus serinus), konopka obecná (Acanthis cannabina), hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula) a čečetka zimní (Acanthis flammea).
Zdroj: Závěrečná zpráva Ornitologický, batrachologický a botanický průzkum PP Petřín