Rovnokřídlí, motýli a brouci
V sezoně 2020 proběhl na přírodní památce Petřín jednosezonní entomologický průzkum zaměřený na rovnokřídlé (Orthoptera), denní motýly (Lepidoptera) a brouky (Coleoptera). Jak průzkum probíhal a jaké přinesl výsledky?
Rovnokřídlí je skupina hmyzu, do které patří kobylky, cvrčci, saranče a příbuzní živočichové. Vyvíjejí se proměnou nedokonalou. Jsou to luční, většinou teplomilní živočichové (kobylka), ale některé druhy najdeme i pod zemí (cvrčci). Jsou často draví, živí se jiným hmyzem. V české přírodě bychom napočítali kolem 100 druhů rovnokřídlých.
Motýli patří k nejpočetnějším hmyzím řádům. Vyvíjejí se proměnou dokonalou a dospělci jsou většinou tak atraktivní, že lidské pozornosti neunikají. V ČR žije v současnosti kolem 150 druhů.
Brouci jsou vůbec nejpočetnější skupinou živočichů na zemi, čítají až 20 % ze všech popsaných živočišných druhů. Jejich proměna je dokonalá, obývají nejrůznější prostředí a v celé ČR bychom našli cca 6900 druhů.
Jak se průzkum provádí
Sběr hmyzu probíhal od konce měsíce dubna do konce srpna na celém území přírodní památky Petřín a v Seminářské zahradě ještě i v měsíci říjnu. A jak se hledá a sbírá hmyz?
Z mnoha možných metod lapání hmyzu byla na Petříně použita kombinace následujících čtyř:
- zemní pasti,
- letové pasti,
- smýkání vegetace smýkací sítí,
- individuální vyhledávání a akustická determinace.
Zpracován byl také materiál získaný ze souběžně probíhajících průzkumů pavouků a blanokřídlého hmyzu. Materiál získaný z průzkumu pavouků byl sbírán za pomoci zemních pastí a smýkáním.
Výsledky průzkumu v kostce
Během průzkumu byl zjištěn výskyt
- 16 druhů rovnokřídlých,
- 23 druhů denních motýlů,
- 382 druhů brouků.
Za významné považujeme, že byl mezi nalezenými druhy vysoký počet chráněných druhů, především mezi brouky.
Pět druhů brouků a jeden druh motýla jsou zařazeny mezi zvláště chráněné, 49 druhů brouků a dva druhy motýlů jsou uvedeny v červených seznamech a dalších nejméně 9 druhů brouků patří, přinejmenším v Čechách, ke vzácným druhům.
Mezi nejvýznamnější skupinu hmyzu patří společenstvo saproxylofágních druhů brouků. Tak se nazývají brouci vázaní na odumírající a mrtvé dřevo. Zde na Petříně se podařilo prokázat výskyt některých velmi vzácných druhů obývajících v typickém případě přirozené porosty pralesovitého charakteru, jejichž výskyt na Petříně je vzhledem k jeho poloze v samém centru hlavního města raritní.
Cenné druhy brouků byly nalezeny i v jiných typech biotopů.
Naopak se ukázalo, že pro rovnokřídlé a denní motýly je význam území relativně nízký.
Ochrana hmyzu na Petříně
Ochrana hmyzu spočívá v účinné ochraně biotopů, v nichž hmyz prosperuje. Hmyz vázaný na luční porosty trpí častým celoplošným sečením, proto se snažíme uplatňovat mozaikovou seč a tam, kde je to možné, v partiích sadů s nižší návštěvností kosit pouze 2× ročně.
Pro hmyz vázaný na lesní porosty je důležité mrtvé dřevo – doupné stromy, zlomy, vývraty, torza, která zůstávají na svém místě pokud možno až do úplného rozpadu. Také je důležité oslunění, husté lesní porosty jsou proto na vhodných místech prokáceny.
V sadech se snažíme co nejdéle udržet staré, umírající, nebo již uschlé stromy. Zejména stromy s dutinami jsou nepostradatelné pro saproxylofágní hmyz. Nahrazovat mladými stromy by se měly až několik let po jejich odumření.
Děkujeme návštěvníkům PP Petřín, že mají pro tento specifický management pochopení i když to často znamená mírné snížení návštěvnického komfortu.
Jednotlivé druhy a jejich prostředí
Nalezené druhy rovnokřídlých
V rámci průzkumu byl zjištěn výskyt 16 druhů rovnokřídlých ze tří čeledí: cvrčkovití (Gryllidae) – 1 druh, kobylkovití (Tettigoniidae) – 9 druhů a sarančovití (Acrididae) – 6 druhů. Celkový počet představuje 33 % z 49 druhů s recentním výskytem v Praze. Při průzkumu byly zjištěny všechny druhy, které z tohoto území byly v minulosti hlášeny. Nově bylo nalezeno pět druhů: saranče Chorthippus apricarius, Oedipoda caerulescens a Pseudochorthippus parallelus a kobylky Leptophyes albovittata a Roeseliana roeselii.
Z ochranářsky významných druhů nebyl zaznamenán žádný taxon.
saranče širokokřídlá (Chorthippus apricarius)
Charakter výskytu: V ČR běžný druh suchých luk, zvláště typický pro travinobylinné lemy polních cest a silniční okraje. Na lokalitě byl zjištěn nehojně v řídkém sadu v západní části zahrady Kinských. Zde byla saranče širokokřídlá zachycena v neposečených pásech trávníků v sadu. Hojný výskyt byl zaznamenán v ladem ležícím suchém trávníku v zahradě školy v jižní části PP Petřín.
saranče měnlivá (Chorthippus biguttulus)
Charakter výskytu: Jedna z nejhojnějších a nejrozšířenějších sarančí u nás. Typický druh suchých luk, ale je schopna žít i na mokřadech a jako jedna z mála sarančí i v intravilánech velkých měst včetně intenzivně obhospodařovaných zahrad a parků. Na lokalitě se vyskytuje hojně na všech otevřených plochách.
saranče dlouhokřídlá (Chorthippus brunneus)
Charakter výskytu: V ČR běžný druh vyhledávající řídkou a nízkou vegetací s velkým podílem obnaženého substrátu. Vyskytuje se na mezernatých stepích, ale jako velmi mobilní druh proniká i na ruderální stanoviště, brownfieldy, lesní paseky, okolí polních cest a hnojišť apod. Ve sledované oblasti je hojná v mandloňovém sadu v Seminářské zahradě, v obnovované části zahrady školy a na terasových záhonech v západní části zahrady Kinských. Jednotlivě se vyskytuje i v jiných otevřených částech PP s rozvolněnou vegetací. saranče štíhlá (Chorthippus mollis)
Charakter výskytu: biotopově náročnější druh vázaný na stepi a výhřevné suché trávníky nížin. Ve sledovaném území je velmi početná v suchých trávnících mandloňového sadu v Seminářské zahradě.
saranče modrokřídlá (Oedipoda caerulescens)
Charakter výskytu: druh různých typů otevřených biotopů s velkým podílem obnaženého substrátu. Obývá skály, skalní stepi, písčiny, pískovny, kamenolomy apod. V Praze hojný druh všech stepních a stepím podobných lokalitách, žije ale také na okrajích železničních nádraží a dalších místech. V PP Petřín byla zjištěna menší populace v západní části zahrady Kinských na velmi řídce porostlých terasových záhonech.
saranče obecná (Pseudochorthippus parallelus)
Charakter výskytu: spolu se sarančí měnlivou zřejmě nejhojnější druh saranče v ČR. Jako jediná je schopná přežívat (často ve velmi početných populacích) i na intenzivně obhospodařovaných loukách. Na sledované lokalitě byl zjištěný nepočetný výskyt v ladem ležícím suchém trávníku v zahradě školy.
cvrčivec révový (Oecanthus pellucens)
Charakter výskytu: teplomilný druh vázaný primárně na stepi a lesostepi schopný obývat i umělé biotopy jako jsou vinice, ruderály, lemová vegetace polních cest apod. Proniká i do lidských sídel, kde obsazuje místa s řídkými keři a vyšší bylinnou vegetací v parcích, zahradách a ladem ležících plochách. V ČR se vyskytuje v teplých oblastech státu. V Praze je hojným druhem, místy s velmi vysokou početností. Na sledované lokalitě byl zjištěn vzácně v okrasné výsadbě v západní části zahrady Kinských a ladem ležících trávnících zahrady školy.
kobylka bělopruhá (Leptophyes albovittata)
Charakter výskytu: v ČR hojný druh sukcesně pokročilejších travinobylinných porostů a mozaiky trávníků a řídkých křovin. Žije také na lesních okrajích a proniká na lesní světliny a paseky. Ve sledovaném území zjištěn pouze v ladem ležícím trávníku na zahradě školy. kobylka tečkovaná (Leptophyes punctatissima)
Charakter výskytu: západoevropský druh, jako nový druh pro faunu ČR byla zjištěna v 80. letech 20. století v Praze. V současnosti je známa z více měst v Čechách a na Moravě a její výskyt je považován za druhotný (zavlékání s okrasnými dřevinami). Je vázaná na vyšší keře a stromy. Na Petříně byla nalezena v zahradě Kinských, v zahradě školy a v západní části Lobkovické zahrady.
kobylka jižní (Meconema meridionale)
Charakter výskytu: bezkřídlý druh, který se za pomoci člověka pasivním transportem efektivně rozšířil z původně malého areálu v severní Itálii po většině Evropy. V roce 2009 byl poprvé zaznamenán i v ČR. První nálezy z Prahy pocházely z míst s velkým pohybem vozidel (autokempy, dálniční odpočívadla, parkoviště hotelů apod.), v současnosti se stále častěji objevuje i zahradách a lesních porostech. Kobylka jižní je stromovým druhem. V zájmovém území je hojná v západní části Lobkovické zahrady, v Kinského zahradě a byla zjištěna i v zahradě školy.
kobylka dubová (Meconema thalassinum)
Charakter výskytu: je naším původním druhem, oproti kobylce jižní je okřídlená. Kobylka dubová je stromový druh vázaný na listnaté lesy (převážně doubravy) v nižších a středních polohách celého státu. V Praze je hojným druhem vyskytujícím se ve všech rozsáhlejších listnatých lesích a větších parcích. V PP Petřín je hojná v Lobkovické i Kinského zahradě. kobylka malá (Phaneroptera nana)
Charakter výskytu: teplomilná kobylka vázaná na volně rostoucí stromy a vyšší keře, s oblibou obsazuje porosty popínavých rostlin (např. chmel, loubinec pětilistý). V roce 2009 byla překvapivě poprvé nalezena v Praze na Albertově, zřejmě jako důsledek náhodného nebo záměrného zavlečení. Na Petříně byla kobylka malá zjištěna v mandloňovém sadu v Seminářské zahradě, v lesních lemech podél cest a na světlinách v západní části Lobkovické zahrady a v neudržované části zahrady školy.
kobylka křovištní (Pholidoptera griseoaptera)
Charakter výskytu: v ČR velmi hojný druh lesů, lesních okrajů, křovin, porostů ostružin a kopřiv a podobných biotopů. Proniká i do center měst. V PP Petřín hojně ve všech částech s lesními a souvislými křovinatými porosty.
kobylka šedá (Platycleis albopunctata)
Charakter výskytu: biotopově náročnější druh vázaný na výhřevná stanoviště s velkým podílem obnaženého substrátu – na stepi, skalní stepi, lesostepi a písčiny, na území Prahy proniká i na druhotná stanoviště, jako jsou ruderály, okraje železničních tratí apod. Ve sledovaném území byla zjištěna menší populace na výhřevné stráni v mandloňovém sadu Seminářské zahrady a v západní části zahrady Kinských na velmi řídce porostlých terasových záhonech.
kobylka luční (Roeseliana roeselii)
Charakter výskytu: v ČR velmi hojný druh vyšších travinobylinných porostů od suchých po mokřady. Na sledovaném území byla zjištěna pouze v neudržované části zahrady školy.
kobylka zelená (Tettigonia viridissima)
Charakter výskytu: v ČR hojná kobylka otevřené krajiny, kde nymfy žijí v travinobylinné vegetaci a dospělci na keřích a stromech. V Praze se vyskytuje po celém území města včetně centra. Na sledované lokalitě se vyskytuje jednotlivě po otevřených částech celého území, hojněji byla zaznamenána v zahradě školy.
Nalezené druhy denních motýlů
V rámci průzkumu bylo v PP Petřín zaznamenáno 23 druhů denních motýlů z pěti čeledí. Nejpočetněji byla zastoupena čeleď babočkovití (Nymphalidae) – 9 druhů, běláskovití (Pieridae) – 6 druhů a modráskovití (Lycaenidae) – 5 druhů, méně početně byly zastoupeni soumračníkovití (Hesperiidae) – 2 druhy a otakárkovití (Papilionidae) – 1 druh.
Společenstvo denních motýlů v PP Petřín je druhově chudé a tvořené především běžnými druhy, které odsud byly hlášeny i v minulosti. Z ochranářsky významných druhů byli zaznamenáni otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) a ostruháček trnkový (Satyrium spini), oba pouze jednotlivě.
Do seznamu zjištěných druhů je zařazen přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria). Tento druh je chráněn evropskou legislativou a je zařazen do přílohy II směrnice o stanovištích.
soumračník máčkový (Erynnis tages)
Charakter výskytu: vyhledává plochy s nesouvislým vegetačním pokryvem a velkým zastoupením obnaženého substrátu – stepi, písčiny, kamenolomy apod. Na lokalitě byl zaznamenán jeden jedinec v západní části zahrady Kinských.
soumračník čárečkovaný (Thymelicus lineola)
Charakter výskytu: žije na loukách různého typu s vysokostébelnými travními porosty, osidluje i náhradní stanoviště, jako jsou ruderály, silniční příkopy apod. V území byl nalezen v neudržované části zahrady školy.
modrásek tmavohnědý (Aricia agestis)
Charakter výskytu: obývá různé typy luk, především suché typy (stepi, písčiny...), ale také mezofilní louky, ruderály a lesní okraje. V území byl zjištěn v Seminářské zahradě a v zahradě Kinských.
modrásek krušinový (Celastrina argiolus)
Charakter výskytu: Druh obývající lesní světliny, paseky, okolí lesních cest apod. ve všech typech lesů. V území byl zaznamenán v zahradě Kinských.
ohniváček černokřídlý (Lycaena phleas)
Charakter výskytu: biotopově nenáročný a všudypřítomný druh, vyskytuje se v nejrůznějších typech otevřených stanovišť, preferuje místa s řidší vegetací a obnaženým substrátem. V PP Petřín byl nalezen v Seminářské zahradě a v zahradě Kinských.
modrásek jehlicový (Polyommatus icarus)
Charakter výskytu: hojný druh s výskytem na nejrůznějších typech otevřených biotopů schopný přežívat i na intenzivně obhospodařovaných trávnících ve městech. V PP Petřín na všech nelesních plochách.
ostruháček trnkový (Satyrium spini) VU
Charakter výskytu: obývá suché křovinaté stráně a křovinaté lesní lemy. V území bylo nalezeno jedno imago na suché loučce v centrální části zahrady Kinských.
babočka kopřivová (Aglais urticae)
Charakter výskytu: všudypřítomný, jednotlivě se vyskytující druh, častěji na květech nektaronosných rostlin a na hnijícím ovoci. Ve sledovaném území zaznamenán v zahradě školy.
okáč poháňkový (Coenonympha pamphilus)
Charakter výskytu: hojný druh schopný žít v různých typech suchých a mezofilních trávníků, jako jeden z mála denních motýlů je schopný do určité míry přežívat i na intenzivně (opakovaně celoplošně) obhospodařovaných plochách. V území se vyskytuje na všech nelesních plochách.
babočka paví oko (Inachis io)
Charakter výskytu: biotopové nároky jsou stejné jako u babočky kopřivové. V PP Petřín byla zjištěna ve všech sledovaných částech.
perleťovec malý (Issoria lathonia)
Charakter výskytu: pohyblivý druh, kterého je možné zastihnout kdekoliv včetně center velkých měst a intenzivně obhospodařovaných agrocenóz. Ve sledovaném území byl zaznamenán v mandloňovém sadu v Seminářské zahradě.
okáč zední (Lasiommata megera)
Charakter výskytu: běžný druh vyskytující se na místech s obnaženým substrátem – skály, zídky apod. i na plošně malých biotopech. V PP Petřín byl zaznamenán v okolí pískovcových skal v zahradě Kinských.
okáč luční (Maniola jurtina)
Charakter výskytu: hojný druh na místech s rozsáhlejšími suchými a mezofilními trávníky, zjištěn na všech sledovaných bezlesých plochách.
okáč bojínkový (Melanargia galathea)
Charakter výskytu: hojný druh na místech s rozsáhlejšími suchými a mezofilními trávníky. Při průzkumu byl zjištěn v zahradě Kinských, Seminářské zahradě a zahradě školy.
okáč pýrový (Pararge aegeria)
Charakter výskytu: lesní druh obývající různé typy listnatých a smíšených lesů, kde vyhledává drobné světliny. V PP Petřín se vyskytuje ve všech lesních partiích.
babočka admirál (Vanessa atalanta)
Charakter výskytu: velmi pohyblivý druh, který je možné zastihnout kdekoliv včetně center velkých měst. Ve sledovaném území byl zjištěn na více místech.
otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) NT O
Charakter výskytu: žije na výslunných lokalitách s řídkými křovinami, jako jsou stepi, jižně orientované stráně apod. Vzhledem k velké mobilitě druhu je možné jej zastihnout i jinde v krajině včetně intravilánů obcí. V PP Petřín byl zastižen jeden jedinec v Seminářské zahradě a jeden v zahradě Kinských. Přes výskyt slivoně trnky (Prunus spinosa) v Seminářské zahradě je rozmnožování druhu v území málo pravděpodobné a spíše se jedná o migrující jedince.
bělásek řeřichový (Anthocharis cardamines)
Charakter výskytu: běžný druh niv potoků a řek, obývá také světliny listnatých lesů. V PP Petřín v jarním období porůznu po celém území.
žluťásek čičorečkový/jižní (Colias hyale/alfacariensis)
Charakter výskytu: mobilní druh(y) s výskytem v otevřené agrární krajině (ž. čičorečkový) a na stepích (ž. jižní). Ve sledovaném území byl pozorován jeden jedinec, pravděpodobně na přeletu. Druhová determinace není možná, protože pozorovaný jedinec nebyl odchycen. Možný je výskyt obou druhů.
žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni)
Charakter výskytu: běžný, široce rozšířený druh obývající především okraje lesů, říční a potoční nivy apod. V PP Petřín zjištěno několik jedinců v jarním období v zahradě Kinských a v okolí Nebozízku.
bělásek řepkový (Pieris napi)
Charakter výskytu: běžný, široce rozšířený druh, spolu s běláskem řepovým jeden z nejhojnějších druhů Petřína.
bělásek řepový (Pieris rapae)
Charakter výskytu: běžný, široce rozšířený druh, po celém území PP Petřín.
bělásek rezedkový (Pontia edusa)
Charakter výskytu: druh raně sukcesních biotopů nejčastěji se vyskytující na sekundárních antropogenně podmíněných stanovištích. V zájmovém území pozorován jednou v Seminářské zahradě.
přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria) NATURA 2000 HD II, IV
Charakter výskytu: druh vázaný na křovinaté stepní lokality, světliny v teplých listnatých lesích a lesní okraje. V PP Petřín byl zjištěn v neudržované části zahrady školy pro sluchově postižené.
Nalezené druhy brouků
Během průzkumu bylo zaznamenáno celkem 382 druhů brouků ze 41 čeledí. Druhově nejbohatšími čeleděmi byli nosatcovití (Curculionidae) – 68 druhů, střevlíkovití (Carabidae) – 64 druhů a drabčíkovití (Staphylinidae) – 34 druhů.
Z hlediska biotopových nároků lze rozlišit společenstva druhů
- vázaných na otevřená suchá stanoviště,
- vázaných na lesy.
Z významných nálezů druhů otevřených stanovišť je nutné zmínit především nosatce (Lixus vilis). Nález na Petříně je jedním z prvních zjištění tohoto druhu v Čechách a potvrzením více než sto let starého a do současného průzkumu nedoloženého výskytu v Praze.
Z dalších druhů je významná velmi početná populace krasce (Coraebus elatus), mandelinek (Coptocephala rubicunda) a (Luperus xanthopoda), květiníka (Hirticollis hispidus) a dalších druhů.
Ze silně zastoupené čeledi střevlíkovitých (Carabidae) se na suchých biotopech vyskytují některé charakteristické druhy suchých stepních strání, např. Harpalus caspius, H. pumilus, H. subcylindricus, Microlestes fissuralis, které ale nejsou uvedeny v červeném seznamu.
Společenstvo brouků vázaných na lesy a především skupina druhů vyhledávající staré stromy s dutinami a mrtvým dřevem jsou, jak už jsme zmínili, nejvýznamnější skupinou druhů v rámci celého entomologického průzkumu. K nejvýznamnějším druhům v tomto ohledu patří pestrokrovečník (Dermestoides sanguinicollis), nosatec (Gasterocercus depressirostris), kovaříci (Drapetes mordelloides, Elater ferrugineus, Ampedus cardinalis a Brachygonus megerlei), dřevomil (Eucnemis capucina), lodničník (Lymexylon navale), drabčíci (Bisnius subuliformis a Hesperus rufipennis), potemník (Prionychus melanarius) a brouci z čeledi Zopheridae: Pycnomerus terebrans, Synchita mediolanensis a Synchita undata. Nález každého z uvedených druhů je velmi významný, ale zcela klíčovým parametrem je celková druhová pestrost saproxylofágních druhů ukazující na přítomnost reliktního stanoviště s dlouhodobou kontinuitou a velmi vhodnými podmínkami pro výskyt na odumřelé dřevo vázaných druhů.
Kromě těchto druhů se zde vyskytuje pestré spektrum druhů vázaných na jiné části stromů (tenké větvičky, listy apod.). Z významných druhů jsou to krasci (Agrilus sinuatus, Anthaxia fulgurans, Anthaxia semicuprea a Anthaxia suzannae), tesaříci (Leioderes kollari a Tetrops starki), pestrokrovečník (Tilloidea unifasciata) a další.
Ze střevlíkovitých lesních druhů byl zjištěn reliktní vláhomil (Notiophilus rufipes).
Za cenný biotop lze označit rozvolněnou část Lobkovické zahrady v prostoru nad cestou procházející okolo památníku J. Vrchlického. Lesní porosty zde mají různou strukturu a charakter od zapojených po velmi rozvolněné lesy s bohatým křovinným patrem a velkou zásobou mrtvého dřeva. V této části byly nalezeny nejvýznamnější druhy saproxylofágních druhů. Zvláštní pozornost zaslouží starý jilm poblíž památníku J. Vrchlického, kde byli mimo jiné nalezeni kovařík rezavý (Elater ferrugineus), lodničník (Lymexylon navale), dřevomil (Eucnemis capucina) a drabčík (Thamiaraea cinnamomea).
Pro druhy otevřených stanovišť se jako nejvýznamnější jeví strmá jižně orientovaná stráň v mandloňovém sadu v Seminářské zahradě. V těchto místech byly odchyceny druhy, jako jsou nosatci (Lixus vilis a Brachysomus villosulus), krasci (Anthaxia fulgurans a Coraebus elatus) a další druhy. Významnou částí je také širší okolí pískovcových skal v zahradě Kinských, které má charakter lesostepi s malými palouky, starými řídce rostoucími duby a poměrně pestrým keřovým patrem. V této části byly zachyceny druhy, jako jsou kovařík (Drapetes mordelloides), mandelinka (Coptocephala rubicunda) a roháč obecný (Lucanus cervus). Cenné společenstvo saproxylofágních druhů bylo nalezeno také ve starých jabloních v zahradě školy. Z nejvýznamnějších druhů zde byli odchyceni kovařík rezavý (Elater ferrugineus), na houby vázaný (Mycetophagus decempunctatus) a drabčíci (Hesperus rufipennis a Bisnius subuliformis).
S využitím Marhoul P. (ed.) 2020: Entomologický (Orthoptera, Lepidoptera, Coleoptera) průzkum PP Petřín. Nepubl. Ms, depon in Magistrát hl. města Prahy. 91 str.
Zdroj: Entomologický (Orthoptera, Lepidoptera, Coleoptera) průzkum PP Petřín
