Kvalita vody

Mapování kvality vody

Mapování kvality vody v pražských potocích a nádržích je jednou z pravidelných činností správy vodních toků. Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy se věnuje problematice kvality vod již od 90. let, ale systematické měření a vyhodnocování na vodních tocích je prováděno od roku 2000.

Kvalitu povrchových vod v Praze sledujeme na 16 potocích v 38 profilech a v 55 vodních nádržích. Měření provádí akreditovaná laboratoř jednou měsíčně na 5 významných profilech větších toků (Rokytka, Botič, Kunratický potok, Dalejský potok, Litovicko-Šárecký potok) a jednou za dva měsíce na zbývajících 33 profilech. Sleduje se např. množství síranů, dusičnanů, celkového fosforu nebo rozpuštěného kyslíku.

Měření průhlednosti vody v nádržích se provádí jednou měsíčně černobílou Secchiho deskou.

Zdroje znečištění

Kvalitu vody negativně ovlivňují splachy ze zpevněných ploch, zimní solení silnic a zejména kontaminace odpadními a splaškovými vodami. Ty se dostávají do vodních toků prostřednictvím sítě dešťových kanalizací, do které jsou jednotliví znečišťovatelé napojeni, nebo přímým napojením na vodní tok. Nezanedbatelným zdrojem znečištění jsou také špatně fungující malé čistírny odpadních vod. Čistotu vody v rybnících a vodních nádržích také ovlivňuje zanesení nádrží sedimentem a nevhodné rybí hospodaření.

Boj se znečištěním

Od roku 2008 jsme začali ve spolupráci s PVK a. s. systematicky zjišťovat a řešit jednotlivé zdroje znečištění. Pro potoky s velkým množstvím drobných černých výustí byly zpracovány pasporty znečištění a pracovníci PVK a. s. zároveň prověřují síť dešťové kanalizace a mapují přípojky splaškové kanalizace.

Znečišťovatelé jsou vyzýváni k zajištění nápravy a nedojde-li k němu do určeného termínu, je se znečišťovatelem zahájeno správní řízení. Příčinou je často pouhá stavební nekázeň a špatně zpracovaný projekt, ovšem v některých případech se jedná o úmyslné vypouštění ve snaze ušetřit za stočné.

Zlepšování kvality vody také podporují naše revitalizační projekty, jejichž součástí je mimo jiné odbahňování nádrží, rozšiřování litorálních pásem vegetace a výsadba vodních a pobřežních rostlin, které fungují jako přírodní čistírna. V pražských rybnících je také regulováno rybí hospodaření ‒ je zde zaveden extenzivní chov ryb bez možnosti hnojení a krmení.

Součástí ochrany vod před znečištěním jsou také dešťové usazovací nádrže, které zachycují hrubé nečistoty spláchnuté do dešťové kanalizace. Na území města se jich nachází 37 a jsou pravidelně kontrolovány a čištěny.

Naše úspěchy

Do konce roku 2017 bylo objeveno celkem 125 zdrojů znečištění, a to od rodinných domků po velká nákupní centra. Náprava byla zjednána ve 113 případech.
Vyhodnocení výsledků monitoringu kvality vody v letech 2001‒2015 jednoznačně ukazuje, že kvalita vody v pražských potocích se zlepšuje. Tento trend byl zaznamenán na více než 65 % monitorovaných profilů. Výrazného zlepšení bylo dosaženo např. na Botiči nebo Motolském potoce. Výsledky měření kvality vody v Botiči (ústí do Vltavy) proložené spojnicemi trendu zobrazuje graf č. 4 ve fotogalerii)
Z výsledků měření průhlednosti vody jasně vyplývá, že průhlednost vody v pražských nádržích a rybnících (a to i během letních měsíců) v průměru neklesá pod 50 cm. Tento výsledek je v rámci České republiky velkým úspěchem, neboť průhlednost vody průměrného českého rybníka dosahuje v létě pouhých 30 cm (projekt měření průhlednosti vody České společnosti ornitologické z roku 2015).
Průměrnou měsíční průhlednost pražských nádrží v období 2008‒2015 zobrazuje graf vpravo.