Říční dřevo ve vodních tocích

Říční dřevo, nebo také spláví a ještě jinak mrtvé dřevo jsou označení pro spadané a naplavené stromové dřevo, pařezy a větve v řekách a potocích. Zdravá řeka se bez něj neobejde a proto se s ním setkáte i ve vodách revitalizovaných pražských potoků.

Cesta k přirozené pestrosti

Na napřímený vodní tok vedený betonovým korytem není pěkný pohled a už dávno nenaplňuje ideální představy Pražanů ani odborníků o tom, jak by měl potok v příměstské přírodě vypadat. Všude tam, kde je to možné, se snažíme vrátit vodě přirozenost a zvýšit biodiverzitu – ideál je mírně proměnlivé koryto se společenstvím ryb, vodních bezobratlých, obojživelníků, hmyzu a dalších živočichů a rostlin v tak pestré škále, jak jen je v daném místě možné.

Jak dřevo proměňuje vodní tok

Naprosto zásadním prvkem při zpětném oživování vodních toků je právě spadané a naplavené dřevo. Kmeny velkých stromů ovlivňují proudění vody, která kolem nich na jednom místě vymílá hlubší tůňky na jiném zas usazuje naplaveniny. Břehy díky proměnlivému proudu nepravidelně erodují a koryto získává klasický meandrující charakter. Kmeny ve dně pak stabilizují koryto a zabraňují nežádoucímu zahlubování.

Voda přináší nejen písek a štěrk, ale i organický materiál: listí, jehličí a drobné větvičky, který se na říčním dřevě zachytává. Posléze se stává zdrojem potravy pro vodní bezobratlé živočichy. Kam se ztratilo listí, kterého bylo v potoce na podzim všude plno? Tito drobní živočichové ho rozdrtili na drobné části a s pomocí bakterií je přeměnili na jemný detrit, který poslali do dalšího kola potravního řetězce. Spadané listí je hlavním zdrojem potravy pro potoční ekosystém a velké kusy dřeva pomáhají tuto zásobu zadržet a zpracovat. Samotné dřevo není pro vodní bezobratlé žádnou velkou pochoutkou. Povrch ponořených kmenů se však pokryje vrstvou řas a bakterií. Tento biofilm výrazně podporuje samočistící schopnost toku, postupně rozkládá i silné kmeny a zároveň slouží jako potrava vodních bezobratlých i ryb. Mezi větvemi říčního dřeva se ukrývají ryby, v akumulacích nad hladinou žijí drobní savci a z vody vyčnívající dřevo je atraktivní i pro ptáky nebo obojživelníky. Život pod hladinou i kousek nad ní začíná být pestrý.

S padlým dřevem zkrátka potok ožívá. A i když někdy říkáme „mrtvé“ dřevo, mrtvé být nemusí, mnohé volně padlé stromy ještě dlouho přežívají a mohou i znovu zmlazovat a zakořenit.

V Praze se snažíme tento jinde spontánní průběh nahradit vhodným vědomým umístěním kmenů do toků a jejich případným ukotvením do dna nebo břehu. Jeho umístění volíme tak, aby se nemohlo stát překážkou průtoku v korytě. V přírodních korytech je odstraňování napadaných stromů vždy důkladně zváženo a je-li to možné jsou ponechány na místě.

Říční dřevo dává život

Říčním dřevem rozrůzněné prostředí se velice rychle stane domovem pro překvapivé množství obyvatel na relativně malém prostoru. Aniž bychom je museli vysazovat, po čase se samy objeví a na vhodných stanovištích se začínají množit. O kom je řeč?

Samozřejmě o rybách. Některé potřebují k vytření štěrk a mělký proud, hluboké výmoly pod kmeny pak slouží jako úkryt i v suchém období. V hlubších a klidnějších vodách nacházejí u dna potravu – larvy bezobratlých.

V prokysličených vodách s dostatkem organického materiálu jsou velmi početní blešivci – krevetám podobní korýši. Mnozí vodní bezobratlí tráví ve vodě jen část života, dokud nedospějí. Na příklad larvy jepic, chrostíků a pakomárů sbírají detrit ze dna, čekají, co jim voda přinese, nebo oškrabují mikrobiální biofilm. Zbytky organického materiálu na dně tůní se živí drobní červi. Oproti tomu larvy vážek jsou dravé, stejně jako většina larev vodních brouků. Všem těmto rozmanitým zástupcům vodních bezobratlých poskytuje říční dřevo bohatší prostředí k životu.

Někdo další jednoduše přiletí a najde-li vhodné místo k hnízdění a dostatek potravy, zůstane: vodní ptactvo.

S povodněmi počítáme

Padlý kmen je v korytě přirozenou překážkou, nedovolí vodě volně téci a v krajním případě může být příčinou vybřežení vody z koryta. V neobydlené krajině jsou takové epizody běžné a žádoucí, v Praze ale můžeme mrtvé dřevo ponechat v potoce jen tam, kde případné rozlití vody mimo koryto neohrozí lidská obydlí či infrastrukturu. I když je prokázáno, že většina případů, kdy naplavené dřevo způsobilo například ucpání mostu bylo způsobeno dřevem lidskou rukou uříznutým a ponechaným nedaleko vodního toku. Celé kmeny s větvemi nebo vývraty se totiž posouvají korytem jen na malé vzdálenosti.

A právě proto, že nemůžeme nechat kmeny a větve kdekoli, je nezbytné mít je všude tam, kde být mohou.

Příklady z pražských vodních toků

Příklad z Rokytky pod Hořejším rybníkem v Hloubětíně ukazuje význam říčního dřeva pro vodní bezobratlé (makrozoobentos). Z potoka byly odebrány vzorky makrozoobentosu z peřejnatých úseků, míst s klidným proudem a z míst s výskytem říčního dřeva. Ve vzorcích z říčního dřeva byla zjištěna až několikanásobně vyšší početnost vodních bezobratlých než v ostatních částech koryta (obr. 1). To je způsobeno zejména tím, že říční dřevo vytváří na svém povrchu i v okolí velmi členité prostředí.

Jak dále ukazuje graf na obrázku 2, v počtu zjištěných druhů se vzorky z jednotlivých stanovišť příliš nelišily. Zajímavá je však skutečnost, že na místech se dřevem se vyskytovalo 13 % taxonů (druhů), které nebyly zjištěny v jiných částech koryta (obr. 3). Znamená to, že bez přítomnosti říčního dřeva by bylo společenstvo makrozoobentosu v daném úseku Rokytky o 13 % druhů chudší.

Je dobré si uvědomit, že úseky s klidným proudem a peřeje tvoří dohromady většinu plochy koryta. Oproti tomu říční dřevo se vyskytuje spíše sporadicky. Přesto zde bylo nalezeno 9 taxonů, které se nevyskytovaly jinde ve studovaném úseku potoka. I malé množství říčního dřeva tedy dokáže vylepšit stanovištní nabídku potoka pro vodní bezobratlé. A to je právě důvod, proč je dobré dřevo ve vodních tocích ponechávat nebo jej do některých úseků záměrně vkládat.

Dobrým příkladem zlepšení stanovištních podmínek je odpověď ryb na vložení dřeva do revitalizované části Šáreckého potoka v lokalitě Žežulka (obr. 4). Ryby zde byly odlovovány ze tří typů stanovišť: proudných úseků, hlubších tišin a po přidání objektů dřeva také z jeho okolí.

Ve složení rybí populace převládal hrouzek obecný (Gobio gobio) následován jelcem tlouštěm (Squalius cephalus) a pstruhem obecným (Salmo trutta m. fario). Celkově bylo zaznamenáno 7 druhů ryb. Dokud nebylo v potoce dřevo přítomno, většina ryb se zdržovala v pomalu tekoucích tišinách. V proudných úsecích se vyskytoval četněji pouze hrouzek a pstruh (obr. 5). Po instalaci dřevních struktur byl zjištěn značný přesun jedinců dominantních druhů ryb do nově vzniklých stanovišť v jeho okolí (obr. 6).