Markéta II.
Katastrální území: Praha 6 − Břevnov
Vodní tok: Brusnice
ČHDP: 1–12–01–004
Typ nádrže: neprotékaná (za běžných průtoků), při vyšších vodních stavech převod vody z nádrže Markéta I (velká)
Účel nádrže: krajinotvorný, chov ryb, zdroj závlahové vody
Plocha hladiny: 1 457 m2
Objem nádrže: 1 510 m3
Typ vzdouvací stavby: zemní sypaná hráz (výška
2,1 m – pouze v profilu spodní výpusti)
Vlastník: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty
Kvalita vody: Kvalita vody od roku 2008−2017 (pdf)
Historie
Rybníky Malá a Velká Markéta byly historicky součástí areálu Břevnovského kláštera a vznikly někdy koncem druhé poloviny 18. století. Rybník Malá Markéta je napájen z pramenů přímo v rybníce.
Revitalizace
V letech 2007−2008 byl proveden pokus o odbahnění rybníka pomocí alternativních metod. Rybník Malá Markéta byl zanesen asi 500 m3 bahna, které je převážně organického původu. Zabahnění bylo způsobeno zejména spadem listí z okolních stromů. Vzhledem k tomu, že rybník se nachází v nově upraveném parku a roste v něm velké množství vzácného stulíku, byla by klasická těžba bahna z vypuštěného rybníka velmi problematická. Z toho důvodu bylo přistoupeno k netradičnímu řešení − odbahnění systémem Drausy.
Tato technologie využívá biologické a chemické procesy, které jsou aktivovány přísunem vzdušného kyslíku. Jinými slovy, do dna rybníka je přiváděn vzduch, který nastartuje procesy napomáhající přirozenému rozkladu organického bahna. Celý proces odbahňování trvá 6 měsíců. Po jeho dokončení by mělo zůstat na dně jen minimální množství biologicky nerozložitelných sedimentů. Zároveň dochází ke zlepšení kvality vody, protože právě organická složka bahna způsobuje znečištění a nadměrný výskyt řas v letním období.
Provzdušňování sedimentu rybníka trvalo od dubna do září roku 2007. Během provozu celého procesu bylo pozorováno výrazné zlepšení kvality vody v rybníce a zlepšení kyslíkových vlastností. Měření úbytku sedimentu probíhalo na předem definované síti bodů několikagramovou destičkou spouštěnou na dno rybníka. Právě způsob měření úbytku sedimentu se nakonec ukázal jako největší kámen úrazu celé akce. V listopadu byl rybník vypuštěn a bylo provedeno vyhodnocení celé akce. Ve spodní, hlubší části rybníka byl sediment z větší části odstraněn a zbylo zde jen nově napadané listí. V horní části, kde se hloubka vody pohybuje kolem 40 cm, se úbytek bahna neprojevil. Jeden z důvodů je, že v mělké vodě nedochází k takovému prokysličení vodního sloupce. Zásadní vliv mělo ovšem čerstvě spadané listí. V zadní části rybníka se každý podzim nahromadí listí spadané z okolních stromů a vytvoří na dně vrstvu až 20 cm vysokou. Prokysličování tedy způsobilo pouze urychlení rozkladu nově napadaného listí, a nikoli redukci sedimentu.
Po vyhodnocení celé akce a přeměření množství odtěženého sedimentu klasickým geodetickým způsobem byl zjištěn jen nepatrný úbytek sedimentu. Novou metodou došlo tedy pouze k degradaci nejvrchnější a prakticky nejřidší vrstvy sedimentu, který při klasickém vypuštění rybníka a vyschnutí sedimentu nehraje v jeho celkovém množství žádnou roli. Na základě těchto zkušeností bylo od alternativních metod odbahňování odstoupeno.
Chov ryb
Rybník neslouží k chovu ryb a je udržován bez rybí obsádky.
