20 let pastvy v Praze
16.05.2019
Pastva v Praze organizovaná Odborem ochrany prostředí MHMP letos probíhá již dvacátou sezónu.
Od roku 2000 dochází každoročně k vypásání stepních lokalit především v chráněných územích. Pastva ale probíhá i v ovocných sadech, na loukách, v lomech a na dalších místech. Od počátku jsou k pastvě využívána smíšená stáda ovcí a koz. Na území Prahy se během vegetační sezóny (přibližně od dubna do října) pohybují tři až čtyři stáda, přičemž v posledních letech probíhá pastva jedním či dvěma stády dokonce celoročně. Od roku 2012 se pak k ovcím a kozám přidalo nejprve jedno, následně i druhé stádo skotu.
Lokality určené k vypásání nejsou vybírány náhodně. Jedná se o místa, u kterých je s vysokou pravděpodobností předpokládána pastva v minulosti. Často je pastva dokumentována v historických pramenech z 19. a 20. stol. Na řadě míst Prahy lze předpokládat pastvu v období dávno před naším letopočtem, kdy již bylo území dnešního hlavního města relativně hustě osídleno a tvořilo „kulturní krajinu“ s lidskými sídly, poli a pastvinami. Lze tedy říci, že na řadě dodnes zachovalých přírodních lokalit Prahy probíhala pastva po dobu několika tisíc let.
Na takových lokalitách se vytvořila společenstva rostlin do určité míry vázaná na tento způsob údržby. Účelem řízené pastvy není využití zvířat jako pouhých „živých sekaček“. Zvířata spásáním a narušováním půdního krytu kopýtky napomáhají mnohým rostlinám v růstu a mohou tedy pomoci udržovat skladbu rostlin vytvořenou v dávné minulosti. Ovce se zaměřují především na traviny, kozy jsou schopny spásat i keře expandující do lokality a tím jejich šíření redukovat. Skot zase s úspěchem vypásá vlhčí lokality lučního či mokřadního charakteru.
Věříme, že se probíhající pastva potká s pochopením veřejnosti a nebude vnímána jako cosi překážejícího a obtěžujícího.
Jaké lokality pomáhají stáda udržovat:
