Pastva v Praze

Už od roku 2000 můžete vždy od dubna do října vídat pasoucí se stáda ovcí a koz, ke kterým v sezoně 2012 přibyla ještě dvě stáda skotu. Celkem tato zvířata letos vypásají 59 významných přírodních lokalit o celkové rozloze 70 ha.

Páslo se tu od nepaměti

Na území dnešní Prahy žili lidé se svými hospodářskými zvířaty odjakživa a některé pozemky sloužily jako pastviny nepřetržitě po celá staletí. Na dlouhodobě vypásaných loukách, stepích a v sadech se dařilo pestrým rostlinným a živočišným společenstvům vázaným na tento způsob hospodaření.

Po druhé světové válce se dřívější pastviny udržovat přestaly, v nejlepším případě se pouze sekaly. To bohužel mělo za následek ztrátu druhové pestrosti. Postupným znovuzavedením pastvy se nám ale daří dřívější diverzitu obnovovat, opět se objevují jedinečná společenstva rostlin a živočichů.

Pestrý život pod kopýtky

Zvířata svými kopýtky rozrušují povrch a travní drn, a tím dělají místo konkurenčně slabším druhům rostlin. Ovce spásají především traviny, zatímco kozy se krmí i křovinami, které by jinak v lokalitách příliš expandovaly. Pro různé bezobratlé živočichy jsou zajímavé nedopasky, které ovce nechávají, střídající se s obnaženými ploškami hlíny. Další společenstva jsou svým vývojem vázána na trus býložravců nebo blízká hnojiště. Pavouky a brouky si pak naleznou jejich predátoři, například za nimi přilétají ptáci. Objevovat se začnou i jinde nevídané druhy motýlů.

Zvířata spásají vegetaci i na podmáčených loukách a hůře přístupných lokalitách, které by jen obtížně obhospodařovávala technika. Pastva je velmi vhodným způsobem, jak se o takové lokality starat.

Pravidla řízené pastvy

Termíny pastvy na jednotlivých lokalitách se sezonu od sezony mění. To proto, aby zvířata nespásala stále stejné druhy rostlin. Navíc se nikdy nespásá celé území najednou, vždy se část nechává ladem. Pokud je to potřeba, pastviny kosíme. Tím, že se pokosená vegetace nechává nějakou dobu ležet, poskytne se drobným bezobratlým čas přesunout se (nebo jednoduše popadat) z vadnoucích stébel jinam do trávy. Ze sena postupně vypadávají semena a také zůstávají na místě. Kosení je proto k pastvinám velmi šetrné, nedochází při něm k ochuzování rostlinných a hmyzích společenstev.

Kdo se to tu vlastně pase?

Stáda složená z ovcí a koz jsou tři a spásají chráněné stepi či udržují louky v sadech. Krávy a koně se zase pasou na vlhkých loukách podél potoků. S rostlinstvem v podmáčeném terénu údolí Šáreckého potoka, v Čimicích, na Šeberově, Milíčově či v suchém poldru Čihadla si nejlépe poradí dvě patnáctihlavá stáda jaloviček. Mezi pastvinami se stáda přesouvají podle předem pečlivě promyšleného harmonogramu modifikovaného průběžně podle klimatických podmínek a stavu vegetace. Někde se zdrží týden, jinde měsíc.

Stáda nejsou v majetku hlavního města, pronajímáme si je od soukromých chovatelů. O zvířata je dobře postaráno – mají dostatečný přísun vody, přístřešky zajišťující stín v horkých dnech, očkování i veterinární péče jsou samozřejmostí. Stáda jsou 24 hodin denně pod dozorem a tam, kde je to třeba, je instalován elektrický ohradník.

Na každého se obracíme se dvěma prosbami:

1. zvířata, prosíme, nekrmte, pokud vám to výslovně nedovolí hlídač stáda (pastevec)

2. své psy mějte v blízkosti stád na vodítku.

Další přínos pastvy

Ovečky a kozy se pochopitelně líbí dětem, které si k nim tvoří vztah naprosto spontánně. Nenásilně se tak daří podporovat environmentální výchovu, vztah k životnímu prostředí a k okolí bydliště. Hlavní město Praha poskytlo několik grantů v oblasti environmentální výchovy zaměřených na děti v předškolním

a mladším školním věku s cílem představit jim významné pražské přírodní lokality, řízenou pastvu i její účel. Projekt zavádí děti do přírodně i esteticky hodnotných míst pražské přírody a můžeme říci, že má velký úspěch jak u dětí, tak mezi pedagogickou veřejností.

Kde probíhá pastva