Pražské louky a stepi

Pražské chráněné luční a stepní lokality nevznikly samovolným vývojem, ale především zemědělskou činností našich předků, pečlivým udržováním po celá staletí. Proto se na nich vyvinula rostlinná společenstva, která jsou na tento druh údržby do značné míry vázána a bez ní by po čase zanikla.

Mozaiková seč

Standardním způsobem údržby luk je v současné době jejich kosení v celé ploše. Tímto způsobem se udržují rekreační louky v pražských lesích a lesoparcích. Louky a stepi, které jsou chráněné či jsou součástí jiných unikátních přírodních oblastí, však vyžadují speciální péči. Jedním z citlivých způsobů, který uplatňujeme ve vybraných pražských lokalitách, je tzv. mozaiková seč. Při mozaikovité seči nedochází k posečení celé plochy luk v jednom krátkém období, ale zůstávají ponechány ostrůvky vegetace, které vytváří životní prostor pro různé bezobratlé živočichy (např. motýly, včely, čmeláky nebo pavouky). Ponechané rostliny jim slouží jako zdroj potravy, na některé druhy rostlin jsou přímo vázána vývojová stádia např. motýlů. Díky delšímu období bez sečení mohou navíc rostliny dokončit svůj vývoj, vykvést avysemenit se.

Řízená pastva

Tradičním způsobem obhospodařování luk a stepí bývala po staletí pastva. Dnes je řízená pastva považována za důležitou součást managementu v chráněných oblastech. Od roku 2000 každoročně spásají stáda ovcí a koz pražské chráněné stepi či udržují louky v sadech, krávy a koně se zase pasou na vlhkých loukách podél potoků. Pasoucí se zvířata narušují travní drn kopýtky či paznehty a vytváří tak šanci pro konkurenčně slabé rostliny, které nezvládají odolávat hustému zápoji trav. Trusem, ve kterém jsou obsažena semena, se navíc šíří mnohé rostlinné druhy. Na trus je také vázána celá řada bezobratlých, kteří jsou zase potravou pro některé ptáky. Pastva tak pomáhá zvyšovat druhovou diverzitu.

Více o pastvě v Praze >>

Druhová rozmanitost luk a stepí

Bohatství luk a stepí tkví zejména v jejich druhové pestrosti. Většina rostlin a živočichů patří mezi běžné druhy, jiné jsou unikátní nejen v Praze, ale i v rámci celé České republiky.

Mezi významné teplomilné stepní druhy, jejichž rozšíření podporuje pastva, patří například koniklec luční český, křivatec český pravý, bělozářka liliovitá, třemdava bílá, kavyl Ivanův nebo chrpa chlumní. Tyto druhy nalezneme např. v chráněných územích Zámky, Bohnické údolí, Branické skály, Opatřilka nebo Pitkovická stráň.

Na vlhkých Hrnčířských loukách roste například vzácný suchopýr úzkolistý, orchidej prstnatec májový, upolín evropský nebo kosatec sibiřský.

Louky podél Litovicko-Šáreckého potoka na podzim zdobí ocún jesenní, jenž se zde ve větší míře objevil až po zavedení pastvy. Pastva podél vodních toků vede také k omezení rákosu a chrastice rákosovité. Šanci tak dostávají i jiné rostliny, jako je např. žluťucha lesklá.

Stepi jsou domovem pro řadu druhů hmyzu, například ohrožených dřepčíků, kovaříků a nosatců. Stepi i louky jsou také významným biotopem pro motýly. Ubývání motýlů je dlouhodobě zaznamenáváno na území celé České republiky, a proto je zakládání luk a jejich citlivá údržba jedním z důležitých kroků k podpoře motýlích populací (např. otakárka fenyklového).

Hlavní město Praha, zastoupené odborem ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy, vlastní a financuje údržbu: