Naše projekty
Obnova a revitalizace pražských nádrží
Projekt „Obnova a revitalizace pražských nádrží” byl zahájen už po povodních v roce 2002, a to celkovou rekonstrukcí zničené Malé říčky ve Stromovce. Od té doby postupně opravujeme, revitalizujeme a odbahňujeme rybníky a nádrže v majetku hl. m. Prahy a zvelebujeme jejich okolí.
Cílem tohoto projektu je zejména zajištění bezpečnosti vodních děl jak za běžného provozu, tak i při povodňových stavech. Další důležitou součástí všech našich revitalizací je také vytvoření vodních ploch s vysokou estetickou, ekologickou a pobytovou hodnotou. Nezapomínáme ani na zajištění kvalitní následné péče a údržby.
Do konce roku 2023 bylo v rámci projektu upraveno 96 lokalit o ploše 252 ha a vytěženo 932 600 m3 sedimentu.
Potoky pro život
Význam vody v krajině nelze zpochybnit – voda je nezbytná pro všechny formy života a je důležitým klimatologickým činitelem. Revitalizace potoků si proto kladou za cíl vodu v krajině co nejdéle zadržet. Tam, kde je to možné, rušíme betonová koryta i zatrubnění. Budujeme koryta nová, která jsou delší, mělčí a členitější a voda v nich proudí pomaleji. Na břehy potoků sázíme vlhkomilné porosty a v jejich okolí hloubíme tůně.
Nezbytností je také zajištění stability a bezpečnosti vodních toků při zvýšených průtocích a minimalizace škod při povodních.
Do konce roku 2023 bylo v rámci projektu zrevitalizováno 29,5 km potoků a vyhloubeno 36 200 m2 tůní.
Mrtvé dřevo patří do přírody
Na odumírající stromy narazíte v lesích, v sadech, ale i u vody. Někomu možná připadá trouchnivějící dřevo nevzhledné, ale příroda ho miluje.
Vytváří totiž domov pro celou řadu živočichů i rostlin a zároveň je pro ně zdrojem potravy, případně přírodním hnojivem. Mrtvé dřevo zvyšuje biodiverzitu a výrazně se podílí na utváření přirozené krajiny.
Funkce mrtvého dřeva je nezastupitelná, a právě proto ponecháváme v pražské přírodě staré odumírající stromy. A pokud je to možné, umisťujeme je také k vodních plochám a potokům.
Více o mrtvém dřevě v sadech a lesích >>
Více o říčním dřevě >>
Nové lesy pro Prahu
Les je cenným krajinným prvkem, je stanovištěm mnoha rozmanitých druhů živočichů i rostlin a má velký význam pro lokální klima, v Praze je však jeho nejvýraznější funkcí právě rekreace. Pražské lesy jsou místem, kam obyvatelé města jezdí na kole, chodí si zaběhat nebo vyrážejí s dětmi na výlet. Taková místa hrají v městské aglomeraci významnou roli.
K rekreačnímu poslání nových pražských lesů přihlížíme už při jejich zakládání. Součástí projektů nejsou pouze plochy lesních sazenic, ale také pobytové louky s roztroušenými solitérními stromy, nové cesty a rekreační prvky.
Mezi lety 2000 a 2023 jsme založili 454 hektarů nových krajinářských lesů. Z toho 276 hektarů patří lesním porostům a na 187 hektarech se rozkládají louky. K nejvýznamnějším novým lesům patří např. lesopark v Letňanech, les Robotka, les Vinice nebo les Dívčí Hrady.
Pražské ovocné sady a aleje
Ovocné sady a aleje v městském prostředí neplní zdaleka jen produkční funkci. Neméně významná je jejich role jako biotop, krajinný prvek a rekreační prostor, sady jsou také nositeli našeho kulturního dědictví. V Praze proto nejen obnovujeme historické sady, ale také zakládáme nové. Sázíme staré historické odrůdy, jejichž vznik je datován před 2. světovou válkou.
V rámci projektu se snažíme zavést tradiční extenzivní způsoby obhospodařování, tedy opak hospodaření v současných intenzivních produkčních sadech.
Do konce roku 2022 jsme do pražských sadů a alejí vysadili více než 6 000 vysokokmenů ovocných stromů.
Pražské louky a stepi
Standardním způsobem údržby luk je v současné době jejich kosení v celé ploše. Tímto způsobem se udržují rekreační louky v pražských lesích a lesoparcích. Louky a stepi, které jsou chráněné, či jsou součástí jiných unikátních přírodních oblastí, však vyžadují speciální péči. Jedním z citlivých způsobů, který uplatňujeme ve vybraných pražských lokalitách je tzv. mozaiková seč. Při mozaikové seči nedochází k posečení celé plochy luk v jednom krátkém období, ale zůstávají ponechány ostrůvky vegetace, které vytváří životní prostor pro různé bezobratlé živočichy.
Tradičním způsobem obhospodařování luk a stepí bývala po staletí pastva. Dnes je řízená pastva považována za důležitou součást managementu v chráněných oblastech. Od roku 2000 každoročně spásají stáda ovcí a koz pražské chráněné stepi či udržují louky v sadech, krávy se zase pasou na vlhkých loukách podél potoků.
Pastva v Praze
Na území dnešní Prahy žili lidé se svými hospodářskými zvířaty odjakživa a některé pozemky sloužily jako pastviny nepřetržitě po celá staletí. Na dlouhodobě vypásaných loukách, stepích a v sadech se dařilo pestrým rostlinným a živočišným společenstvům vázaným na tento způsob hospodaření.
Už od roku 2000 můžete vždy od dubna do října vídat pasoucí se stáda ovcí a koz, ke kterým v sezoně 2012 přibyla ještě dvě stáda skotu. Celkem tato zvířata letos vypásají 60 významných přírodních lokalit o celkové rozloze 70 ha.
Více o řízené pastvě v Praze >>
Chráníme a zvyšujeme biodiverzitu
Biodiverzitou rozumíme rozmanitost všech živých organismů na určitém místě. V Praze máme překvapivě velké množství různých přírodních stanovišť se specifickou faunou a flórou. Bohužel řada přírodních stanovišť utrpěla v minulosti značné škody v důsledku upuštění od tradičních způsobů hospodaření v zemědělství i lesnictví.
Tento stav se snažíme napravit, a proto chráníme a vytváříme stanoviště pro vzácné druhy živočichů a rostlin.
Více o zvyšování biodiverzity ve vodním prostředí >>
Více o zvyšování biodiverity v suchozemském prostředí >>
Tůně jako součást rozmanité krajiny
Z hlediska biodiverzity jsou tůně v pestré přírodní krajině nepostradatelné. Jsou specifickým biotopem obývaným celou řadou jinde nevídaných organismů. Zároveň jsou i důležitým prvkem pro zadržování vody v krajině.
Při revitalizaci vodních toků na to myslíme a na vhodných místech tůně plánovaně budujeme nebo pravidelně obnovujeme. Od roku 2002 do roku 2023 jsme plochu pražských tůní zvětšili o 35 303 m2.
Kvalita vody
Sledování a mapování kvality vody v pražských potocích a nádržích je jednou z pravidelných činností správy vodních toků. Čistoru vody negativně ovlivňují splachy ze zpevněných ploch, zimní solení silnic a zejména kontaminace odpadními a splaškovými vodami.
Ve spolupráci s PVK a. s. zjišťujeme a systematicky řešíme jednotlivé zdroje znečištění. Výsledky monitoringu kvality vody jednoznačně ukazují, že kvalita vody v pražských potocích se zlepšuje.
Více o kvalitě vody v pražských vodních tocích a nádržích >>
Pražské studánky a prameny
V Praze se nachází více než 130 studánek (a pramenišť) a mnoho z nich je ve velmi špatném stavu. Studánky nejsou pouze významnou součástí přírody, ale také patří k našemu kulturnímu dědictví, a právě proto jsme zahájili jejich postupnou opravu. Pilotní akcí tohoto projektu se stala oprava Mariánské studánky v Malé Chuchli, která byla dokončena koncem roku 2017.
Projekt „Pražské studánky a prameny“ je zatím v plenkách, ale o všech akcích a novinkách vás budeme na našich stránkách informovat.