Výměra: 88,61 ha
Katastrální území: Bubeneč
Nadmořská výška: 185–220 m n. m.
Vlastník a správce: Hlavní město Praha, Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (OCP MHMP), oddělení péče o zeleň, Jungmannova 35/29, 110 00 Praha 1
Kontakty »
Údržba: Lesy hl. m. Prahy
Park je veřejně přístupný celoročně.
Vjezd do parku a pořádání akcí v parku je možné pouze na základě povolení OCP MHMP.
Formuláře ke stažení »
MAPA parku ke stažení (pdf)
Mapa piknikových (grilovacích) míst (pdf)
Královská obora (lidově zvaná Stromovka) je jedním z nejvýznamnějších a největších pražských přírodně krajinářských parků. V 19. století prodělala krajinářskou přeměnu z obory na veřejný park. Zpřístupněna veřejnosti byla v roce 1804.
Královská obora je tvořena lužními partiemi navazujícími na Vltavu a zalesněnými severními svahy s průhledy umožňujícími překrásné výhledy do parku a na Trojskou kotlinu. Rovinatá část je koncipována jako krajinářský park, kompozičně provázaný se svahovými partiemi.
Centrálním prostorem Královské obory je promenádní prostranství před Šlechtovou restaurací – tzv. parter s květinovými záhony a část krajinářského parku vymezená hrázemi bývalého Rudolfova rybníka. Pro tuto část je typická soustava rybníčků, dodnes napájených Rudolfovou štolou z řeky Vltavy, dubový pahorek (bývalý ostrov) a celá řada domácích i cizokrajných dřevin. Na hrázích bývalého rybníka jsou zachovány oboustranné aleje navazující na hlavní cestní tahy procházející Královskou oborou.
V Královské oboře se nachází i další významné objekty Místodržitelský letohrádek a Planetárium. V současné době probíhá obnova Královské obory v souladu s památkovou a přírodní ochranou.
Historie
Královská obora, původně lovecká obora, prošla od svého založení ve 13. století – patrně Přemyslem Otakarem II. v roce 1268 – složitým historickým vývojem, zahrnujícím několikerá vyplenění vojsky a poničení a následné obnovy.
Přibližně od roku 1500 byla obora o svátku sv. Gottharda zpřístupňována veřejnosti. Po roce 1547 začalo období velkého rozvoje. Založen byl větší rybník a sázely se zde stromy přivezené z blízké Šárky. V roce 1559, po předchozím zalesnění pozemků, vznikly dva samostatné, zdí oddělené celky: východní obora s letohrádkem a západní bažantnice s myslivnou, později ovocná zahrada (štěpnice). Toto rozdělení se v podstatě zachovalo až do 19. století. Za vlády Rudolfa II. došlo mj. k rozšíření stávajícího rybníka, kde byl později vytvořen i ostrov (dodnes zachovaný dubový pahorek). Kvůli zásobování velkého rybníka vodou z Vltavy byla pod Letnou vybudována Rudolfova štola.
Ve 40. letech 18. století byla obora zničena v důsledku válečných tažení a následně opět obnovena. V roce 1804 pak byla, zejména zásluhou hraběte Chotka, zpřístupněna veřejnosti. Od této chvíle nastala cílená snaha o založení krajinářského parku. V roce 1861 byla vybudována mezi Královskou dvoranou a Místodržitelským letohrádkem kočárová silnice tzv. Mesceryho silnice. Po roce 1880 proběhlo rozšíření promenádního prostranství u restaurace a úprava dna bývalého rybníka i starého parku. V letech 1884–85 bylo vloženo rozárium (po povodni v roce 2002 nahrazeno novým rozáriem v okolí Planetária).
Kontinuitu Královské obory a řeky přerušila v letech 1840–45 železnice Praha–Drážďany, tzv. Podmokelská dráha. Jižní okraj obory postihla výstavba Buštěhradské dráhy v roce 1867. Východní část parku Stromovka se v roce 1891 stala dějištěm Zemské jubilejní výstavy a od té doby začala fungovat jako samostatný areál Výstaviště. V roce 2002 a 2013 zasáhly Královskou oboru povodně, jejichž následky si nese dodnes.
Současnost
Dno bývalého rybníka
Nejvýznamnějším počinem za posledních 100 let v parku Stromovka byla celková rekonstrukce dna bývalého rybníka, která proběhla v letech 2015-2018. Nejprve byla provedena rekonstrukce původního vodohospodářského systému, vyhlídek u rybníků, mostků. U Rudolfova rybníka bylo obnoveno molo s kačenami. Na rekonstrukci navázala výstavba nových vodních ploch v nejvíce podmáčených místech na dně bývalého rybníka. Důležitým efektem bylo zdůraznění funkce ostrova (dubového pahorku), který se stal opět ostrovem obklopeným vodou. Tato skutečnost se nejvíce projevuje z parteru u Šlechtovy restaurace a z vyhlídky u Místodržitelského letohrádku. Nově vznikla mola přes rybníky, dětská hřiště, Čítárna s knihovničkou s autorskými objekty k posezení, autorské lavice na dubovém pahorku. Obnoveny byly trávníky, mlatové cesty a mobiliář. Nové výsadby stromů významně posílily kostru dřevin na dně bývalého rybníka, které bylo nejvíce zasaženo povodněmi v letech 2002 a 2013.
Ochrana přírody a krajiny
Královská obora je od roku 1988 chráněnou přírodní památkou.
Ve Stromovce se nachází široká paleta pobřežní a vodní vegetace, např. leknín bílý, kosatec žlutý, stulík žlutý, orobinec širokolistý, vrba bílá a olše lepkavá. Z živočichů je třeba zmínit ropuchu zelenou, skokana zeleného, slípku zelenonohou, poláka chocholačku, kvakoše nočního, lysku černou, strakapouda prostředního, deset druhů netopýrů, dvanáct druhů čmeláků, otakárka ovocného a roháče obecného.
Památné stromy v okolí Královské obory:
Jinan dvoulaločný v areálu bývalého zahradnictví
u Místodržitelského letohrádku a velký dub letní na Císařském ostrově
Studánky v Královské oboře a okolí:
Studánka V Královské oboře (umístěná v novoantickém chrámku při JZ okraji Stromovky pod budovou staré bubenečské školy, asi 100 m západně od hájovny při vstupu do obory z Gotthardské ulice).
Návštěvnost Stromovky
Průzkum návštěvnosti tohoto významného pražského rekreačního území si vyžádal 12 sčítacích dnů během roku 2021. Z výsledků plyne, že do Královské obory Stromovka vstoupilo za rok minimálně 3 248 402 návštěvníků. Při rozloze 88,61 ha dostáváme přepočtem roční zatížení 36 659 návštěvníků/1 ha. 88 % návštěvníků jsou obyvatelé Prahy, mezi oslovenými byla i 3 % cizinců.
Výsledky monitoringu návštěvnosti pro Královskou oboru Stromovku »
Nejužívanější vstupy do parku, spojení MHD:
Bezbariérové vstupy do parku: hlavní vstup do parku z ulice U Výstaviště (zastávka Výstaviště, tram č. 17, tram č. 12 a 24 navazující na trasu metra C, z ulice Nad Královskou oborou, z náměstí Pod Kaštany, z ulice Gotthardská (bus č. 131, zastávka Sibiřské náměstí), z ulice Za Císařským mlýnem, z Císařského ostrova, z ulice Za Elektrárnou, z ulice Ovenecká.
Vstupy do parku se schody: z ulice Kamenické
Alternativně: parníkem se společnostmi provozujícími pražskou lodní dopravu (zast. ZOO Praha)
FOTOGALERIE Královská obora Stromovka
Stromovka z ptačí perspektivy (foto Lubomír Stiburek)