Park na vrchu Vítkově
Výměra: 31,3 ha
Katastrální území: Žižkov
Nadmořská výška: 210–260 m. n. m.
Vlastník: Hlavní město Praha, odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (OCP MHMP)
Správce: Lesy hl. m. Prahy
Park je celoročně veřejně přístupný.
Vjezd do parku a pořádání akcí v parku je možné pouze na základě povolení OCP MHMP.
Formuláře ke stažení »
Hlavní dominantou parku Na vrchu Vítkově je Národní památník vybudovaný mezi roky 1928–1932 (od roku 1952 s jezdeckou sochou Jana Žižky), který je národní kulturní památkou. Na severním úpatí svahu se nachází Vojenský historický ústav a Armádní muzeum. Horní promenádní cesta i svahy Vítkova poskytují příjemné místo jak k procházkám a odpočinku, tak i k rozmanitému sportování. Pro rodiny s dětmi jsou v parku k dispozici dětská hřiště, závěsné houpačky i pikniková místa.
Historie
V dávných dobách pokrývaly vrch husté lesní porosty, které byly postupně při osidlování mýceny. Za vlády Karla IV. byly na svazích, později i na náhorní planině, zakládány vinice. Většina vinic náležela k duchovenským statkům, ostatní patřily německým a českým měšťanům, k nimž patřil i pražský konšel Vítek z Hory, po němž nese kopec své jméno.
Během třicetileté války byl vrch opevňován valy a ohradami a porosty vinic byly ničeny. K největším devastacím došlo při vpádu pruských vojsk v roce 1757, ze kterého se zdejší vinice již nevzpamatovaly. V devadesátých letech 19. století byl pověřen František Thomayer k přeměně západní roviny vrchu na městský sad. Ve východní části vrchu sad přecházel do neupravených partií, polí a kamenitých strání nad tratí. Úmysl spojit část těchto pozemků se stávajícími sady přerušila 1. světová válka. Ladem ležící pozemky, budící dojem venkova uprostřed města, přešly i do let první republiky, kdy byla část roviny využita k výstavbě sportovního areálu tělovýchovné jednoty Sokol Praha.
V meziválečném období bylo rozhodnuto vybudovat na nejvyšším bodě vrchu Vítkov národní památník, s jehož stavbou se započalo v roce 1929. Účel památníku vyžadoval zásadní změnu v dispozici parku, a tím i upravení větší části vrchu, přes jehož hřeben byla navržena parková třída, vedená osově na budovu památníku. Práce spojené s úpravou strání a rovin, vysázením okrasných dřevin a zřízením nových úseků cest byly dokončeny v roce 1938.
Zeleň parku na vrchu Vítkově
Na plošině kolem památníku je nízká vegetace z okrasných keřů a travnaté plochy, místy osázené jarními cibulovinami. Linii hlavní páteřní cesty umocňuje alej z javoru stříbrného. Svahy celého vrchu Vítkova jsou pokryty volnými porosty listnatých stromů s podrostem keřových skupin. Severním svahem Vítkova prochází lokální biokoridor ÚSES.
Z taxonů stromů zde převládá trnovník akát, javor mléč, javor babyka, pajasan žláznatý, jeřáb, jasan ztepilý, ojediněle dub letní a zimní, jírovec maďal, třešeň ptačí, mahalebka obecná a hrušeň obecná. Z keřů se zde vyskytují střemchy, bezinky, zlatice, štědřence, šeříky, dříny, svídy, ptačí zob, brslen, růže šípková, pamelníky a lísky. Svahy přilehlé k severní vyhlídkové cestě jsou osázeny půdokryvnými rostlinami. Nově revitalizované části v parku jsou postupně doplňovány novými výsadbami okrasných stromů a keřů, také půdopokryvnou révou vinnou a travo-bylinnými porosty.
Nejužívanější vstupy do parku, zastávky MHD
1) z ulice Pražačka (Pod Krejcárkem) – ze zastávky „Biskupcova“ tramvají č. 9, 10, 11, 16 nebo zastávky Ohrada autobusů č. 133, 136, 207 a tramvaje č. 1.
2) z ulice Husitská – ze zastávky Tachovské náměstí nebo Černínova autobusů č. 133, 175, 207, přes Tachovské náměstí
3) z ulice Husitská - zastávka U Památníku (autobusy č. 133, 175, 207) a dále kolem Vojenského historického ústavu
Dále alternativně vstupy z Karlína:
4) Karlínským tunelem (cca 200 m do kopce) na Tachovské náměstí
5) schody z Karlína (prudké stoupání) z ulice U Invalidovny
